Masivní hvězdy se rodí odlišným způsobem než ty menší - v chaotickém prostředí prachu a plynů

Tým astronomů vedený Ciriacem Goddim zjistil, že hvězdy s hmotností převyšující dvacetinásobek hmotnosti Slunce zřejmě vznikají odlišným způsobem od hvězd méně hmotných. Zatímco menší rodící se hvězdy bývají obklopeny uspořádaným diskem prachu, ze kterého se formují, masivní hvězdy vznikají chaotičtěji.

Exoplaneta PDS 70b

Exoplaneta PDS 70b Hvězda PDS 70 zachycená teleskopem VLT s protoplanetárním diskem, ve kterém se nachází planeta PDS 70b. V centru disku se nachází hvězda PDS 70, která je zakrytá koronografem.



Uspořádané disky prachu jsou u mladých méně masivních hvězd astronomy pozorovány poměrně často. U masivních hvězd však takové disky pozorovány nejsou, naskýtá se tak otázka, jak velké hvězdy vznikají? Astronomové se tedy pomocí výkonné observatoře ALMA se zaměřili na region W51 vzdálený 17 tisíc světelných let, kde se ve velké míře rodí nové hvězdy. Zkoumali primárně masivní protohvězdy, u kterých se pokoušeli nalézt disk materiálu.

Místo nich se ale kolem těchto objektů nacházely chaotické regiony. Ty obsahovaly vlákna materiálu, která hvězdu živila hmotou z různých směrů. Vidět byly také proudy hmoty vycházející ze středu, které naznačují, že uvnitř chaotického regionu by se mohl přece jen nacházet ukrytý disk. U jedné z hvězd to dokonce vypadalo, že tento disk změnil v posledních několika stovkách let svůj sklon.

Na základě těchto pozorování vědci usuzují, že masivní hvězdy se formují za jiných podmínek než menší objekty. Alespoň v tomto regionu. Jejich závěry nicméně potvrzují také dříve provedené počítačové simulace.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

V blízkosti sluneční soustavy se nachází doposud neznámá masivní hvězdokupa

Masivní otevřená hvězdokupa se skrývala pouhých 7 tisíc světelných let od Slunce a podle odhadů má celkovou hmotnost kolem 10 tisíc slunečních mas. Skupina hvězd podobného stáří i pohybu dostala označení Valparaíso 1. Nově rozpoznaná hvězdokupa doposud unikala detekci, protože její hvězdy jsou ze Země pozorované společně s jinými v popředí a pozadí, které ke skupině nepatří. K jejímu objevu pomohla až data z evropského teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze.

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

V blízkosti středu naší galaxie astronomové objevili proměnlivého červeného obra

Tým astronomů z Velké Británie, Čile a Polska zaznamenal překvapivé chování hvězdy VVV-WIT-08 v blízkosti středu Mléčné dráhy. Zářivost této masivní hvězdy dočasně poklesla natolik, že téměř zmizela z noční oblohy. Vědci si toto chování vysvětlují přítomností dalšího objektu na oběžné dráze hvězdy, který je obklopený diskem nebo oblakem materiálu.

Jak se rodí hvězdy: podívejte se na stimulaci vzniku hvězd z oblaku plynů a prachu

Tým vědců vedený Michaelem Grudićem vyvinul realistickou simulaci zrodu nových hvězd ve vysokém rozlišení. Ve videu můžete vidět vývoj masivního oblaku plynů v čase, kdy v něm postupně dochází k akumulaci materiálu prostřednictvím gravitace a následně i ke vzniku nových hvězd.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Vzácná kategorie M podtrpaslíků se dál člení na dvě odlišné skupiny hvězd

Většina hvězd v okolí Slunce jsou červení trpaslíci (spektrální třída M), kteří zpravidla dosahují hmotnosti mezi 10 - 40 % Slunce. Mezi nimi se vzácně vyskytují ještě podtrpaslíci, hvězdy s nízkou zářivostí. Nový výzkum na základě dat z mapovacích projektů SDSS a LAMOST ukazuje, že kromě hvězd blízkých červeným trpaslíkům se občas objevují také hvězdy, které se od nich liší hned několika parametry.