Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.
Mise M-Argo
Nová mise M-Argo (Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer) by měla odstartovat v roce 2024, nebo 2025. Vesmírná sonda s tělem o velikosti 22 x 22 x 34 cm se vydá k planetce ve vzdálenosti do 1 AU od Země (vzdálenost, ve které Země obíhá Slunce). Cílem mise bude zatím nespecifikovaná drobná planetka s velikostí kolem 50 metrů v průměru a rychlou rotací. Pokud se nová technologie osvědčí, průzkum blízkého vesmíru by se mohl v následujících letech proměnit. Drobné sondy by u jednodušších misí mohly zastat roli dnes středních a velkých zařízení, která je složité vyvinout a drahé do vesmíru vynést.