Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

21. 1. 2021

V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

Hvězdná vlákna

Hvězdná vlákna



U hvězdokup je běžné, že jejich hvězdy vznikly ve stejnou dobu, ze stejného materiálu. Hvězdná vlákna byla poprvé pozorována teprve nedávno mezi ostatními hvězdami naší galaxie. Velkým pomocníkem je pro ně evropská mise Gaia, která do detailu mapuje pozici a pohyb hvězd v Mléčné dráze. 

Theia 456 je takové hvězdné vlákno. Obsahuje 468 známých hvězd, které se táhnou přes 500 světelných let. Všechny tyto hvězdy putují galaxií stejným směrem a podle nových pozorování mají i podobné složení. To vede vědce k závěru, že tyto hvězdy pravděpodobně vznikly ve stejnou dobu, na stejném místě a ze stejného materiálu.

Vědci nejprve zjistili, že tyto hvězdy mají stejný podíl těžkých prvků. Další data z vesmírného teleskopu TESS a Zwicky Transient Facility ukázala, že také podobně rychle rotují kolem svojí osy. Podle jejich výzkumu je stáří těchto hvězd kolem 100 milionů let.

Podle Jeffa Andrewse, který tento výzkum prezentoval na 237. setkání American Astronomical Society je tedy pravděpodobné, že hvězdné vlákno Theia 456 vzniklo původně jako běžná hvězdokupa. Nějaký vnější gravitační vliv ji ale deformoval a vytvořil dnes pozorované hvězdné vlákno.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

12. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

celý článek

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

3. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

26. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

celý článek

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom

22. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

celý článek

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách

21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly

20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek