Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.
Samotná rychlejší rotace nepředstavuje žádný výraznější problém, má nicméně vliv na měření času a na počítačové systémy. Při odchylce koordinovaného světového času (UTC) o více než 0,4 sekundy od astronomického času definovaného pohybem planety, dochází ke korekci UTC. Zatím nicméně vždy docházelo k přidání sekundy k UTC, tentokrát se poprvé uvažuje o odebrání sekundy. Rok 2020 byl díky rychlejší rotaci Země o 19 milisekund kratší a pokud by tento trend měl pokračovat, bude v budoucnu třeba korekce, která sekundu z UTC času odebere.