Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Samotná rychlejší rotace nepředstavuje žádný výraznější problém, má nicméně vliv na měření času a na počítačové systémy. Při odchylce koordinovaného světového času (UTC) o více než 0,4 sekundy od astronomického času definovaného pohybem planety, dochází ke korekci UTC. 

Zatím nicméně vždy docházelo k přidání sekundy k UTC, tentokrát se poprvé uvažuje o odebrání sekundy. Rok 2020 byl díky rychlejší rotaci Země o 19 milisekund kratší a pokud by tento trend měl pokračovat, bude v budoucnu třeba korekce, která sekundu z UTC času odebere. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čas

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

Nejstarší zaznamenané zatmění Slunce bylo 30. října 1207 před Kristem

Zmíněný text se nachází ve Starém zákonu Bible, kde se zmiňuje chování Slunce a Měsíce v Gibeonu a údolí Aijalonu. Překladatelé se původně domnívali, že text znamená, zastavení Slunce a Měsíce, nově ale říkají, že by mohlo jít spíše o význam, kdy Slunce a Měsíc "přestaly dělat to, co běžně dělají". Další informace pocházejí z kamenné desky z Egypta, ze které vyplývá, že židé se v dané oblasti vyskytovali v období od roku 1500 do 1050 před naším letopočtem. Následně vědci aktualizovali algoritmus, kterým vypočítávají doby zatmění v historii, který počítá s odchylkami v rotaci Země. Ze všech tří zdrojů je možné jediné datum zatmění: 30. října 1207 před naším letopočtem.

Vědci se pokouší najít cestu jak měřit čas ještě přesněji než s atomovými hodinami

Dnešní nejpřesnější atomové hodiny měří čas tak přesně, že se vychýlí o pouhé 4 sekundy za 13,5 miliard let, což je odhadované stáří vesmíru. Corey Campbell z Georgia Institute of Technology společně s dalšími pěti kolegy vytvořil tým, který si klade za cíl najít ještě přesnější způsob měření času, chce vyvinout nukleární hodiny.