Dnešní nejpřesnější atomové hodiny měří čas tak přesně, že se vychýlí o pouhé 4 sekundy za 13,5 miliard let, což je odhadované stáří vesmíru. Corey Campbell z Georgia Institute of Technology společně s dalšími pěti kolegy vytvořil tým, který si klade za cíl najít ještě přesnější způsob měření času, chce vyvinout nukleární hodiny.
Atomové hodiny jsou založeny na měření vibrací elektronů, které obíhají kolem jádra atomu, nukleární hodiny by pracovaly s elektrony, které přeskakují mezi nižšími a vyššími energetickými stavy. Nevýhodou atomových hodin je, že mohou být ovlivňovány vnějšími elementy jako jsou různá magnetická nebo elektrická pole, nukleární hodiny jak je navrhuje Campbell by ale využívaly laserového paprsku díky kterému by měly být odolnější vůči vnějším vlivům a tedy i přesnější v měření času. Ačkoliv pro sledování času v běžném životě nové ultra-přesné hodiny velký vliv mít nebudou, přesného měření času se využívá i na jiných místech. Příkladem jsou satelity navigačního systému, které by bez přesného měření času nemohly fungovat. Velký význam má měření času ve vědě a výzkumu, hlavní roli hrálo měření času například při experimentu Opera, při kterém vědci pozorovali neutrina, která byla rychlejší než světlo. Čím přesněji budou vědci schopni měřit čas, tím přesnější budou výsledky jejich výzkumů.