Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021
HvězdySagittarius A*Černé díryČerné díry

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



Červený obr

Červený (rudý) obr je jedna z konečných fází vývoje hvězd. Středním a menším hvězdám v této fázi postupně dochází vodík pro termojadernou fúzi. V jejich jádru začínají převládat těžší prvky, které se slučují v ještě těžší elementy. Jádro se postupně smršťuje a okrajové vrstvy jsou naopak uvolňovány do okolí hvězdy. 

Do fáze červeného obra se za 5 miliard dostane i Slunce. Jeho velikost se při tom nafoukne až k oběžné dráze Země nebo Marsu. Z hustého jádra hvězdy vznikne bílý trpaslík a z odhozených horních vrstev se stane obálka, která vytvoří tzv. planetární mlhovinu.
Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy dnes pozorujeme v klidovém stavu, kdy do ní nepadá žádné výrazné množství materiálu. Nebylo tomu tak ale vždy, evidencí mohou být obří bubliny rentgenového a gama záření, které vychází z jejího středu. Podle vědců vznikly před 4 miliony let, když bylo jádro naší galaxie aktivní - černá díra v jejím středu pohlcovala množství materiálu, což vygenerovalo intenzivní radiaci.

Tato radiace by nejvíce ovlivnila velké hvězdy v blízkosti, jejichž horní vrstvy jsou jen volně vázány k jádru - červené obry. Hvězdy by tak zbavila těchto horních vrstev a zůstaly by po nich hustá jádra obklopená zbytky atmosfér. 

Radiace ze středu galaxie by tedy jednak zmenšila červené obry v blízkosti, ovlivnila by je ale také jinými způsoby. Hvězdy bychom pozorovali jako teplejší a měly by spíše bílou až modrou barvu.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

11. 12. 2020 Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

        
        Bubliny energetičtějšího gama záření označované jako Fermiho bubliny byly objeveny už v roce 2010. Táhnou se až do vzdálenosti 29 tisíc světelných let od středu galaxie. Nově objevené rentgenové bubliny se naproti tomu rozprostírají až do vzdálenosti 49 tisíc světelných let kolmo ke galaktické rovině.

Oba fenomény spolu zřejmě úzce souvisí, oba vychází ze středu galaxie - místa, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Obojí bubliny by mohly být produktem stejného procesu pravděpodobně z blízkosti této černé díry. Jádro Mléčné dráhy dnes nicméně pozorujeme ze vzdálenosti 26 tisíc světelných let v klidovém stavu. Událost, která dala bublinám vzniknout, tedy zřejmě nastala mnohem dříve.

Podle vědců k jejich vzniku mohlo vést například aktivní galaktické jádro (AGN) - stav, kdy kolem černé díry rotuje velké množství materiálu v akrečním disku. Ve vnitřní části tohoto disku potom dochází třením k nárůstu rychlosti a teploty. Obrovská energie je při tom vyzařována od černé díry v podobě relativistických proudů vycházejících z jejích pólů.

Další možnou příčinou vzniku rentgenových a gama bublin by mohlo být období intenzivního zrodu nových hvězd v centrální části galaxie. Vědci budou po jejich původu určitě dál pátrat. Jedná se o jedny z největších objektů v naší galaxii, které jistě mají také vliv na její evoluci.


        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Sagittarius A*

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu
22. 10. 2020

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření
26. 5. 2020

Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly
29. 1. 2020

V bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty
17. 12. 2019

V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek

Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny
13. 9. 2019

Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.

celý článek

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy se najednou rozzářila na 75násobek běžných hodnot
12. 8. 2019

Při květnovém pozorování supermasivní černé díry Sagittarius A* v jádru naší galaxie si astronom Tuan Do z kalifornské univerzity UCLA všiml, že září víc, než je obvyklé. Z bezprostředního okolí černé díry v ten moment vycházelo až 75x více radiace, než došlo opět k jejímu uklidnění na běžné hodnoty. Černá díra zářila několik minut nejvíce od doby, co je ze Země pozorována. Podobné chování vykazují černé díry při konzumaci materiálu ze svého okolí, astronomové si však zatím nejsou jistí, co způsobilo tento poslední nárůst záření.

celý článek