home icon Zprávy Katalog hvězd Vesmírné mise
Nejnovější zprávy Vesmír Fyzika Technologie
do not follow here
Sagittarius A* < LIVING fUTURE

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

publication date05. 01. 2021
tag iconHvězdy Sagittarius A* Černé díry Černé díry

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.
Image credit:


Červený obr

Červený obr (také rudý obr) je jedna z konečných fází vývoje hvězd v hlavní posloupnosti. Tyto hvězdy už většinu svého vodíku přeměnily v helium a postupně dochází k expanzi jejich vnějších vrstev. Z hustého jádra původní hvězdy vznikne bílý trpaslík a z odhozených horních vrstev se stane planetární mlhovina.

Do fáze červeného obra se za 5 miliard dostane i Slunce. Jeho velikost se při tom nafoukne až k oběžné dráze Země nebo Marsu. 
Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy dnes pozorujeme v klidovém stavu, kdy do ní nepadá žádné výrazné množství materiálu. Nebylo tomu tak ale vždy, evidencí mohou být obří bubliny rentgenového a gama záření, které vychází z jejího středu. Podle vědců vznikly před 4 miliony let, když bylo jádro naší galaxie aktivní - černá díra v jejím středu pohlcovala množství materiálu, což vygenerovalo intenzivní radiaci.

Tato radiace by nejvíce ovlivnila velké hvězdy v blízkosti, jejichž horní vrstvy jsou jen volně vázány k jádru - červené obry. Hvězdy by tak zbavila těchto horních vrstev a zůstaly by po nich hustá jádra obklopená zbytky atmosfér. 

Radiace ze středu galaxie by tedy jednak zmenšila červené obry v blízkosti, ovlivnila by je ale také jinými způsoby. Hvězdy bychom pozorovali jako teplejší a měly by spíše bílou až modrou barvu.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Související článek

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

11. 12. 2020 Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

        
        Bubliny energetičtějšího gama záření označované jako Fermiho bubliny byly objeveny už v roce 2010. Táhnou se až do vzdálenosti 29 tisíc světelných let od středu galaxie. Nově objevené rentgenové bubliny se naproti tomu rozprostírají až do vzdálenosti 49 tisíc světelných let kolmo ke galaktické rovině.

Oba fenomény spolu zřejmě úzce souvisí, oba vychází ze středu galaxie - místa, kde se nachází supermasivní černá díra Sagittarius A*. Obojí bubliny by mohly být produktem stejného procesu pravděpodobně z blízkosti této černé díry. Jádro Mléčné dráhy dnes nicméně pozorujeme ze vzdálenosti 26 tisíc světelných let v klidovém stavu. Událost, která dala bublinám vzniknout, tedy zřejmě nastala mnohem dříve.

Podle vědců k jejich vzniku mohlo vést například aktivní galaktické jádro (AGN) - stav, kdy kolem černé díry rotuje velké množství materiálu v akrečním disku. Ve vnitřní části tohoto disku potom dochází třením k nárůstu rychlosti a teploty. Obrovská energie je při tom vyzařována od černé díry v podobě relativistických proudů vycházejících z jejích pólů.

Další možnou příčinou vzniku rentgenových a gama bublin by mohlo být období intenzivního zrodu nových hvězd v centrální části galaxie. Vědci budou po jejich původu určitě dál pátrat. Jedná se o jedny z největších objektů v naší galaxii, které jistě mají také vliv na její evoluci.


        Více informací

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Další zprávy z kategorie
Sagittarius A*

ikona kalendáře14. září 2023
ikona taguSagittarius A*

Pohyb hvězd v blízkosti centrální černé díry naší galaxie je předpovídatelný pouze na několik stovek let

Obrázek k článku:

Oběžné dráhy hvězd, které se nachází v těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru naší galaxie, jsou natolik chaotické, že nelze s jistotou předpovědět jejich pohyb. Vědci jsou schopní jejich pohyb předvídat jen asi 400 let do budoucnosti a nejsou schopni říct, kde se budou nacházet.

Přečíst článek
ikona kalendáře10. červenec 2023
ikona taguČerné díry

Dalekohled Jamese Webba zpozoroval zatím nejvzdálenější aktivní černou díru

Obrázek k článku:

Astronomové našli pomocí dalekohledu Jamese Webba zatím nejvzdálenější aktivní supermasivní černou díru CEERS 1019. Teleskop ji pozoroval v kvazaru v období pouhých 570 milionů let po velkém třesku. Podle vědců to naznačuje, že obří černé díry existovaly už v raném vesmíru. Zatím však nedokáží vysvětlit, jak mohly tak brzo vzniknout.

Přečíst článek
ikona kalendáře25. červen 2023
ikona taguSagittarius A*

Supermasivní černá díra v jádru naší galaxie se před 200 lety probudila a zářila milionkrát víc

Obrázek k článku:

V samotném středu Mléčné dráhy se nachází obří černá díra Sagittaruis A*. Dnes ji pozorujeme v klidovém stavu, kdy příliš nezáří. Jinak tomu ale bylo před zhruba 200 lety, kdy tento objekt po několik měsíců zářil až milionkrát silněji. Dozvuky této události se vědcům podařilo zachytit rentgenovým teleskopem IXPE.

Přečíst článek
tag icon
Další články z kategorie
Sagittarius A*
Načítám stránku...
x zrušit