Loni objevené těleso 2019 LD2 je ve skutečnosti planetka procházející přeměnou v kometu

Objekt 2019 LD2 (ATLAS) objevený v roce 2019 naskýtá vědcům unikátní příležitost pozorovat, jak se mění z planetky kategorie Kentaur na kometu. Ze své původní pozice za oběžnou drahou planety Jupiter se pomalu posouvá blíže Slunci a začíná vykazovat aktivitu typickou pro komety. Podle vědců se ke Slunci nikdy dříve nepřiblížila, mohla by tedy obsahovat množství původního materiálu - zejména vodního ledu.

Kometa 2019 LD2

Kometa 2019 LD2



Mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun obíhají desetitisíce planetek, které jsou označovány jako kentaury. Předpokládá se, že jde o tělesa původem ze vzdálenějšího Kuiperova pásu, která obsahují zmrzlé plyny a zřejmě i množství vody. Díky nestabilitě jejich oběžných drah se však v tomto regionu neudrží dlouho. Gravitací velkých planet jsou posílány zpátky k okraji sluneční soustavy, nebo do jejího středu, kde se stávají kometami. 

2019 LD2 se nyní nachází na oběžné dráze, kterou procházejí tělesa, která míří z oblasti za orbitou Jupiteru blíže Slunci. Tato změna oběžné dráhy bude nicméně trvat několik oběhů Slunce. Dá se očekávat, že 2019 LD2 se promění člena tzv. jupiterovy rodiny komet během následujících 40 let.

Ve větší vzdálenosti od Slunce panují obecně nižší teploty a komety vykazují výrazně nižší aktivitu. Volatilní materiály jako je například voda, amoniak a oxid uhličitý nebo uhelnatý se zde nacházejí v pevném skupenství na jejich povrchu. Při přiblížení komety ke Slunci dochází k zahřívání těchto materiálů a jejich sublimaci do okolí tělesa, čímž vzniká typický kometární ocas (koma).

Kometa 2019 LD2 už nyní vykazuje aktivitu, kterou lze pozorovat například na snímcích z teleskopu Hubble. Podle vědců už kometa přichází o oxid uhličitý, který vytváří její zatím slabý ocas. Vzhledem k tomu, že nepředpokládají její dřívější přiblížení ke Slunci, mohla by nicméně stále disponovat množstvím dalších materiálů, zejména vodou, která začne sublimovat při překročení oběžné dráhy planety Jupiter.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Komety

Sonda Solar Orbiter proletěla zbytky ocasu komety ATLAS, detekovala u něj magnetické pole

Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z komety proletěla uvnitř oběžné dráhy Venuše.

celý článek

Masivní kometa přicházející z okraje sluneční soustavy začíná vykazovat známky aktivity

Astronomům Pedru Bernardinelliovi a Garymu Bernsteinovi se podařilo najít v archivních datech nový masivní objekt, který obíhá Slunce na velmi nezvyklé oběžné dráze. Těleso dostalo označení 2014 UN271 a má průměr až 370 kilometrů. Na své trajektorii navštěvuje vzdálený Oortův oblak a zároveň se přibližuje ke Slunci až téměř na vzdálenost Saturnu. Vědci zatím neví, o jaký objekt se konkrétně jedná - mohlo by jít o masivní kometu, nebo drobnou trpasličí planetu.

celý článek

Dvě studie popisují první detekci těžkých kovů v ocasech komet

Hned dvěma vědeckým týmům se podařilo nezávisle na sobě identifikovat železo a nikl v ocasech komet. Jedná se o první případy takového nálezu u objektů, které jsou chladné - doposud byly tyto prvky pozorovány pouze ve velmi horkých prostředích. Mezi pozorovanými objekty byla také mezihvězdná kometa 2I/Borisov, u které se astronomům podařilo najít nikl.

celý článek

Kometa R4 ATLAS nečekaně zesílila a v dalších týdnech ji bude možné pozorovat s pomocí dalekohledu

Při objevení komety C/2020 R4 ATLAS loni v září se příliš nečekalo, že by se mohla stát zajímavým objektem pro pozorovatele. To se však změnilo v prosinci, když z ničeho nic výrazně zvýšila svou zářivost. Od té doby je ještě aktivnější a v následujících týdnech by mohla být pozorovatelná s dalekohledem a možná i bez pomůcek.

celý článek

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek

Povrch mezihvězdné komety Borisov byl netknutý, jako by Slunce bylo první hvězda, ke které se přiblížila

Nová analýza dat z teleskopu VLT naznačuje, že interstelární návštěvník 2I/Borisov je jednou z nejzachovalejších komet, které kdy mohli astronomové pozorovat. Krátce po jejím objevení v srpnu 2019 bylo zjištěno, že tato kometa nepřichází ze sluneční soustavy, ale od jiné hvězdy. Podle nové studie by Slunce mohlo být první hvězdou, ke které se kometa přiblížila.

celý článek

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek