Zatmění Slunce na Marsu dokáže hýbat se seismometrem sondy InSight

10. 09. 2020

InSight Mars Phobos

Podobně jako na Zemi, i na Marsu lze pozorovat zatmění Slunce, vypadá ale trochu jinak. Nečekaný zážitek zaznamenává při zatmění stacionární sonda InSight - při zakrytí Slunce měsícem Phobos se jeden z jejích instrumentů nečekaně naklání.

InSight, umístění seismometru

Robotické rameno sondy InSight umisťuje seizmometr SEIS na povrch Marsu.

Image credit: NASA/JPL-Caltech

Mars má dva měsíce: Phobos a Deimos, oba jsou menší než Měsíc, obíhají výrazně blíž planetě, a mají nepravidelný tvar. Větší z měsíců, Phobos, obíhá planetu Mars o hodně blíže - zatímco našemu Měsíci to trvá 28 dní, Phobosu pouhých 7,5 hodiny. K zakrytí Slunce měsícem tedy na Marsu dochází mnohem častěji. Phobos je však malý a nezakryje celý sluneční disk.

Sonda InSight těchto zatmění zažila už několik a vědce zajímalo, zda je tento fenomén měřitelný jejími instrumenty. Přechod měsíce zaznamenaly například solární panely, jejich výkon poklesl o zhruba 30 %. Naopak nebyly detekovatelné změny v proudění větru, které nastávají při zatmění Slunce na Zemi.

Vědce nicméně nejvíc překvapil zaznamenaný pohyb seismometru, který je umístěn na povrchu kousek od sondy InSight. Šlo opravdu o malý pohyb, přesto třikrát detekovaný citlivými přístroji sondy. Podle seismologa Simona Stählera z Institute of Geophysics v Zurichu, kde  interpetují data ze zařízení sondy, došlo při zatmění k naklonění seismometru na jednu stranu. "Představte si minci, pod jejíž jednu stranu vložíte dva atomy stříbra, podobné naklonění jsme detekovali u seismometru."

První možné vysvětlení, o kterém vědci uvažovali, byl gravitační vliv měsíce na sondu. Podobný efekt by nicméně nastával i při dalších přeletech Phobosu nad sondou, při kterých nedochází přímo k zatmění Slunce. Další z možných vysvětlení byly otřesy planety, které má seismometr měřit, i ty však byly vyloučeny, zaznamenaný pohyb při zatmění se totiž nepodobal žádným jiným otřesům planety.

Nakonec se jako nejvíce pravděpodobné vysvětlení jeví pokles teploty. Přístroje na sondě totiž také zaznamenaly malý pokles teploty povrchu při zatmění způsobený sníženým slunečním svitem. K ochlazení povrchu dochází při zatmění nerovnoměrně a seismometr se na jedné svojí straně mírně propadne do země.

Tuto hypotézu vědci později ověřili i tady na Zemi, když se jim podařilo změnou teploty vyvolat u seismometru podobný signál jako zaznamenala sonda InSight na Marsu.