Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie

01. 09. 2020

Galaxie Andromeda Hubble Mléčná dráha

Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.

Andromeda, galaktické haló

Galaxie Andromeda se nachází uprostřed obrázku. Kolem ní je fialovou barvou vyznačeno haló kolem galaxie. Oranžové body znázorňují 43 kvazarů, jejichž světlo bylo částečně absorbováno.

Image credit: NASA, ESA, and E. Wheatley (STScI)

Andromeda (Messier 31, M31, NGC 224) je spirálovitá galaxie poblíž Mléčné dráhy. Obě galaxie jsou součástí Lokální skupiny galaxií, které jsou gravitačně vázány dohromady.

Andromeda se nachází zhruba 2,5 milionu světelných let od Země, postupně se však k naší galaxii přibližuje. Vědci očekávají, že se obě galaxie za 4,5 miliard let srazí.

Galaktické haló je sférická oblast obepínající hlavní viditelnou část galaxie. Je tvořena hvězdami a hvězdokupami, plazmou a zřejmě také temnou hmotou. Nová studie publikovaná v magazínu Astrophysical Journal se soustředila na plynovou obálku galaxie. Haló je nejvíce patrné u spirálovitých galaxií jako je Mléčná dráha nebo právě Andromeda.

Pokud by bylo možné galaktické haló Andromedy pozorovat lidským okem, na noční obloze by zabralo plochu až třikrát větší než je souhvězdí Velkého vozu. Haló naší vlastní galaxie není tak snadné změřit, vzhledem k podobnosti Mléčné dráhy a Andromedy vědci nicméně předpokládají, že jejich haló budou podobná.

Aby se o tomto regionu vědci dozvěděli více, prozkoumali 43 vzdálených kvazarů za Andromedou. Jejich světlo tedy na cestě k nám prošlo vnějšími obálkami sousední galaxie a jeho část byla materiálem v haló absorbována.

Haló Andromedy má k překvapení vědců vrstvenou strukturu s dvěma samostatnými obálkami. Vnitřní obálka dosahuje zhruba do vzdálenosti 0,5 milionu světelných let a je oproti té vnější výrazně víc komplexní a dynamická. Vnější obálka je hladší a teplejší. Tyto rozdíly by mohly podle vědců být způsobené rozdílnou aktivitou supernov v galaxii v různých obdobích. Právě supernovy by mohly být jedním ze zdrojů materiálu pro galaktická haló.