Nová data z mise orbitální sondy Juno naznačují, že se v atmosféře největší planety sluneční soustavy vyskytují mělké blesky. Ty vznikají v prostředí bohatém na vodu a čpavek zároveň a dávají vzniknout kroupám ze čpavku, které padají hluboko do nitra planety.
Už od misí Voyager vědci věděli o blescích v atmosféře Jupiteru. Data z předchozích misí naznačují, že vznikají až 50 kilometrů v atmosféře planety v oblacích s přítomností vody. Nová data z mise Juno však ukazují na jiný typ blesků: nejsou tak silné a vznikají těsně pod horní vrstvou mraků. Podle nové studie publikované v magazínu Nature bouřky v atmosféře planety vynáší krystaly vodního ledu do horních vrstev nad mraky s vodou. V tomto regionu se míchají se čpavkovými výpary a vytváří oblaka s vodou i čpavkem. Právě zde potom vznikají krystaly s 2/3 vody a 1/3 čpavku, které padají dolů hluboko do atmosféry. V hloubi atmosféry planety, kde jsou vyšší teploty, potom dochází k jejich vypařování. Vědci tak díky sondě Juno získávají obrázek o koloběhu různých sloučenin v atmosféře. Dynamické procesy potom stojí za různými koncentracemi těchto sloučenin napříč atmosférou.