Teleskopy na Zemi i ve vesmíru spojily síly se vzdálenou sondou Juno, aby prozkoumaly atmosféru Jupitera

13. 05. 2020

Jupiter Juno Atmosféry planet

Astronomové propojili síly Teleskopu Gemini na Havaji, Hubblova vesmírného teleskopu a orbitální sondy Juno, aby mohli nakouknout hlouběji do atmosféry planety Jupiter. Vesmírná sonda Juno na oběžné dráze Jupiteru pozoruje jeho atmosféru v rádiovém spektru, teleskopy od Země potom pomáhají odhalit, jak tlusté a hluboké jednotlivé vrstvy atmosféry planety Jupiter jsou díky pozorování v infračerveném, viditelném a ultrafialovém spektru.

Jupiter, atmosféra v infračervené

Světlá barva na snímku reprezentuje teplejší vrstvy blíže jádru planety, které jsou na některých místech stíněny těžkými mraky ve vyšších vrstvách atmosféry.

Image credit: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA, M.H. Wong (UC Berkeley) and team Acknowledgments: Mahdi Zamani

Díky spolupráci těchto tří instrumentů vědci například potvrdili, že tmavé tečky ve Velké rudé skvrně jsou ve skutečnosti díry v oblacích odhalující teplejší spodní vrstvy atmosféry. Dosavadní optická pozorování sice dokázala objekty v obří bouři detekovat, nebylo však zřejmé, zda nejde pouze o tmavější mraky. To ukázala až detailní pozorování v infračerveném spektru, která jsou citlivá na teplo.

Vědci dále podrobněji prozkoumali bouřkové systémy v atmosféře největší planety sluneční soustavy. Zjistili, že blesky, které detekuje sonda Juno pomocí rádiových signálů z oběžné dráhy, vznikají v systému mraků sahajících hluboko do atmosféry. Jedná se o vysoké mraky sahající až 80 kilometrů do hloubky generující konvektivní sloupy, které vynášejí vlhký vzduch nahoru. 

Kromě těchto vysokých mraků se v bouřkách na Jupiteru vyskytují také hluboké mraky obsahující vodu a sem tam se objeví také jasná obloha, která umožňuje nahlédnout hlouběji do atmosféry planety.

Posbíraná data poslouží pro další vědecké studie, které pomohou vnést světlo do chování atmosféry největší planety sluneční soustavy. Díky detekci vodních mraků nyní budou vědci moci například lépe odhadnout množství vody v atmosféře.