Velká rudá skvrna na Jupiteru má konzistentní hloubku, i když se její povrch zmenšuje

Tým vědců z Aix-Marseille Université přišel na to, že velká červená bouře v atmosféře planety Jupiter má relativně stabilní tloušťku (hloubku), navzdory proměnlivému tvaru i velikosti jejího povrchu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Physics.

Jupiter, Velká rudá skvrna

Jupiter, Velká rudá skvrna Snímek Jupiteru a jeho velké bouře pořízený vesmírnou sondou Juno.



Velká rudá skvrna je bouře, která je vidět od chvíle, kdy mělo lidstvo dostatečně výkonné teleskopy, aby mohlo pozorovat detaily v atmosféře planety Jupiter. V posledních letech se její velikost zmenšovala a objevily se tak hypotézy, zda by mohla zmizet úplně.

Kvůli neprůhlednosti oblaků v atmosféře nicméně není snadné proniknout hlouběji a zjistit, jak je bouře tlustá. I když nyní Jupiter zkoumá sonda Juno, která je schopná proniknout pod horní vrstvu oblaků, zpětně tyto informace není možné získat. Vědci se proto spoléhají na matematické modely a počítačové simulace.

Nový výzkum tak ukazuje, že i když se povrchová velikost bouře mění, její hloubka je více méně konstantní - má 170 kilometrů. Znamená to, že k jejímu zániku zřejmě jen tak brzy nedojde. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Jupiter

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

20. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

celý článek

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

6. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

celý článek

Vědci objevili doposud neznámý jev v polární záři na Jupiteru

30. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo v datech z orbitální sondy Juno identifikovat nové útvary v polárních zářích na planetě Jupiter. Zatím nepojmenovaný fenomén má tvar kruhu a rozpíná se rychle ze svého středu. Podle vědců by mohly zárodky tohoto jevu vznikat daleko od samotné planety na hranici její magnetosféry při interakci se slunečním větrem.

celý článek

Ve stratosféře planety Jupiter byl pozorován vítr o rychlosti až 1 500 km/h, k jeho zpozorování pomohla kometa

24. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Prostřednictvím teleskopu ALMA se astronomům podařilo poprvé pozorovat silné větry ve střední části atmosféry největší planety ve sluneční soustavě. Doposud jsou dobře zdokumentované vichry ve spodní atmosféře, kde se nachází typická oblaka Jupitera a v horních vrstvách, kde jsou polární záře. Větry ze středních výšek, ale astronomům zatím unikaly, k jejich prozkoumání teď pomohla kometa Shoemaker–Levy 9, která se v atmosféře planety rozpadla v 90. letech.

celý článek

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.