Jeden z cílů mise Lucy planetka Eurybates má malý měsíc

6. 11. 2018 Mise Lucy s cílem prozkoumat planetky na oběžné dráze planety Jupiter prošla v NASA zásadním milníkem a dostala zelenou k realizaci. Panel odborníků NASA v říjnu prošel design vesmírné sondy a plán mise a dal svolení k posunutí mise z papíru k výrobě sondy. Mise Lucy bude zkoumat hned několik planetek, jednu v pásu asteroidů a šestici mezi trojany planety Jupiter. Se začátkem mise se počítá na rok 2021.

        
        
Trojany jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. V říjnu 2018 bylo známo více než 7 000 trojanů planety Jupiter, největší z nich je Hektor o rozměrech zhruba 370x195 km. Teoreticky by mohlo existovat až milion trojanů na oběžné dráze Jupiteru o rozměrech větších než 1 km. 

Zatím žádná sonda nicméně nenavštívila ani se nepřiblížila k žádné planetce z této skupiny těles. Z toho, co o nich víme, je, že jde o velmi tmavá tělesa s načervenalým povrchem. Podle astronomů jde zejména o planetky typu D zachycené gravitací planety Jupiter při formování sluneční soustavy. 

Objekty, které bude zkoumat mise Lucy
Donaldjohanson

  

    
Velikost
(km, v průměru)
    
Typ planetky
tholenova klasifikace
    
Vzdálenost od Slunce
(AU)
    
Plánovaný průlet
  

    
4 km
    
C
    
1,9-2,8
    
2025
  

První těleso které Lucy navštíví, je planetka (52246) Donaldjohanson, která se nachází ještě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jde o nejmenší těleso, které bude sonda zkoumat. Přestože jde spíše o test přístrojů sondy, je Donaldjohanson zajímavý cíl, protože se předpokládá, že jde o pozůstatek kolize, která dala vzniknout skupině planetek Erigone.

Eurybates

  

    
Velikost
(km, v průměru)
    
Typ planetky
tholenova klasifikace
    
Vzdálenost od Slunce
(AU)
    
Plánovaný průlet
  

    
64 km
    
C
    
4,7-5,7
    
8/2027
  

Podobně jako Donaldjohanson je i Eurybates (1973 SO, 3548 Eurybates) typu C a z kolizní rodiny planetek, jediné známé mezi trojany Jupiteru. Eurybates je ze své rodiny planetek největší a i když jsou planetky typu C v pásu asteroidů běžné, mezi trojany jde o výjimku. Lucy se tak pokusí odpovědět na otázku z jakého objektu tyto planetky vznikly.

Polymele

  

    
Velikost
(km, v průměru)
    
Typ planetky
tholenova klasifikace
    
Vzdálenost od Slunce
(AU)
    
Plánovaný průlet
  

    
21 km
    
P
    
4,7-5,7
    
9/2027
  

Polymele (1999 WB2, 15094 Polymele) je nejmenší z trojanů, kolem kterých Lucy proletí. Jde o tmavou planetku typu P a půjde o první průlet sondy kolem podobného tělesa. Vědci se domnívají, že planetky typu P jsou načervenalé a bohaté na organické sloučeniny, data z mise Lucy by tuto teorii měla potvrdit.

Leucus

  

    
Velikost
(km, v průměru)
    
Typ planetky
tholenova klasifikace
    
Vzdálenost od Slunce
(AU)
    
Plánovaný průlet
  

    
34 km
    
D
    
5,0-5,6
    
4/2028
  

Planetka Leucus rotuje velmi pomalu, den na ní trvá 466 hodin. Díky tomu by podle vědců mohla mít relativně teplý povrch na denní straně, kde jej zahřívá sluneční záření, a naopak chladný povrch na noční straně, kam zrovna Slunce nesvítí. Nasbíraná data chtějí vědci porovnat s ostatními planetkami typu D a zjistit tak více o jejich složení. Průlet také zjistí, proč se během rotace mění zářivost planetky, mohlo by to být způsobeno jejím protáhlým tvarem, nebo také rozdílnými barvami různých částí povrchu.

Orus

  

    
Velikost
(km, v průměru)
    
Typ planetky
tholenova klasifikace
    
Vzdálenost od Slunce
(AU)
    
Plánovaný průlet
  

    
51 km
    
D
    
4,9-5,3
    
11/2028
  

Jen pár měsíců po návštěvě planetky Leucus proletí Lucy kolem o něco větší planetky Orus, která je stejného typu. To vědcům umožní porovnat obě tělesa, o kterých obecně není zatím příliš známo.

Patroclus a Menoetius

  

    
Velikost
(km, v průměru)
    
Typ planetek
tholenova klasifikace
    
Vzdálenost od Slunce
(AU)
    
Plánovaný průlet
  

    
113 a 104 km
    
P
    
4,5-5,9
    
3/2033
  

Po průletu kolem planetky Orus se sonda Lucy přesune z tzv. řeckého kempu trojanů v bodě L4 do trojského kempu v bodě L5. Po čtyřapůlleté cestě se dostane ke dvojici masivních planetek Patroclus a Menoetius. Patroclus by mohl být druhým největším trojanem planety Jupiter po Hektoru.




        Více informací