Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu
19. 09. 2019
Mise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při přechodu planetky Orus před vzdálenou hvězdou.
Zákryt (nebo okultace) nastává, když bližší těleso zakryje vzdálenější hvězdu. Lze tak přesně určit jeho polohu, odhadnout tvar, případně zjistit, zda nemá atmosféru. Například u trpasličí planety Haumea v Kuiperově pásu byl tímto způsobem objeven v roce 2017 prstenec. Jde o unikátní možnost prozkoumání objektů, které jsou příliš vzdálené, nebo tmavé a pozorování teleskopy neposkytuje příliš informací.
Planetka Orus (21900 Orus) je jedním ze šesti cílů mise Lucy, která by kolem ní měla proletět v roce 2028. Jde o těleso, které se nachází v blízkosti lagrangeova bodu L4 systému Jupiter-Slunce. Orus má napříč zhruba 50 kilometrů a pravděpodobně kolem něj obíhá měsíc.
K pozorování při zákrytu tým vědců využil malého přenosného teleskopu eVscope od společnosti Unistellar. Ten amatérským astronomům umožňuje snadno najít svůj cíl a navíc se zapojit do větších vědeckých projektů.
První mise k trojanům Jupiteru dostala zelenou, jediná sonda prozkoumá hned 7 planetek
6. 11. 2018 Mise Lucy s cílem prozkoumat planetky na oběžné dráze planety Jupiter prošla v NASA zásadním milníkem a dostala zelenou k realizaci. Panel odborníků NASA v říjnu prošel design vesmírné sondy a plán mise a dal svolení k posunutí mise z papíru k výrobě sondy. Mise Lucy bude zkoumat hned několik planetek, jednu v pásu asteroidů a šestici mezi trojany planety Jupiter. Se začátkem mise se počítá na rok 2021.
Trojany jsou malé planetky, které obíhají Slunce společně s planetami v jejich lagrangeových libračních bodech L4 a L5. V říjnu 2018 bylo známo více než 7 000 trojanů planety Jupiter, největší z nich je Hektor o rozměrech zhruba 370x195 km. Teoreticky by mohlo existovat až milion trojanů na oběžné dráze Jupiteru o rozměrech větších než 1 km.
Zatím žádná sonda nicméně nenavštívila ani se nepřiblížila k žádné planetce z této skupiny těles. Z toho, co o nich víme, je, že jde o velmi tmavá tělesa s načervenalým povrchem. Podle astronomů jde zejména o planetky typu D zachycené gravitací planety Jupiter při formování sluneční soustavy.
Objekty, které bude zkoumat mise Lucy
Donaldjohanson
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
4 km |
C |
1,9-2,8 |
2025 |
První těleso které Lucy navštíví, je planetka (52246) Donaldjohanson, která se nachází ještě v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Jde o nejmenší těleso, které bude sonda zkoumat. Přestože jde spíše o test přístrojů sondy, je Donaldjohanson zajímavý cíl, protože se předpokládá, že jde o pozůstatek kolize, která dala vzniknout skupině planetek Erigone.
Eurybates
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
64 km |
C |
4,7-5,7 |
8/2027 |
Podobně jako Donaldjohanson je i Eurybates (1973 SO, 3548 Eurybates) typu C a z kolizní rodiny planetek, jediné známé mezi trojany Jupiteru. Eurybates je ze své rodiny planetek největší a i když jsou planetky typu C v pásu asteroidů běžné, mezi trojany jde o výjimku. Lucy se tak pokusí odpovědět na otázku z jakého objektu tyto planetky vznikly.
Polymele
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
21 km |
P |
4,7-5,7 |
9/2027 |
Polymele (1999 WB2, 15094 Polymele) je nejmenší z trojanů, kolem kterých Lucy proletí. Jde o tmavou planetku typu P a půjde o první průlet sondy kolem podobného tělesa. Vědci se domnívají, že planetky typu P jsou načervenalé a bohaté na organické sloučeniny, data z mise Lucy by tuto teorii měla potvrdit.
Leucus
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
34 km |
D |
5,0-5,6 |
4/2028 |
Planetka Leucus rotuje velmi pomalu, den na ní trvá 466 hodin. Díky tomu by podle vědců mohla mít relativně teplý povrch na denní straně, kde jej zahřívá sluneční záření, a naopak chladný povrch na noční straně, kam zrovna Slunce nesvítí. Nasbíraná data chtějí vědci porovnat s ostatními planetkami typu D a zjistit tak více o jejich složení. Průlet také zjistí, proč se během rotace mění zářivost planetky, mohlo by to být způsobeno jejím protáhlým tvarem, nebo také rozdílnými barvami různých částí povrchu.
Orus
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetky tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
51 km |
D |
4,9-5,3 |
11/2028 |
Jen pár měsíců po návštěvě planetky Leucus proletí Lucy kolem o něco větší planetky Orus, která je stejného typu. To vědcům umožní porovnat obě tělesa, o kterých obecně není zatím příliš známo.
Patroclus a Menoetius
Velikost (km, v průměru) |
Typ planetek tholenova klasifikace |
Vzdálenost od Slunce (AU) |
Plánovaný průlet |
113 a 104 km |
P |
4,5-5,9 |
3/2033 |
Po průletu kolem planetky Orus se sonda Lucy přesune z tzv. řeckého kempu trojanů v bodě L4 do trojského kempu v bodě L5. Po čtyřapůlleté cestě se dostane ke dvojici masivních planetek Patroclus a Menoetius. Patroclus by mohl být druhým největším trojanem planety Jupiter po Hektoru.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích