Vědci publikovali zatím nejdetailnější prostorovou mapu naší mateřské galaxie a potvrdili dřívější zjištění, že její tvar je ve vnějších částech zdeformovaný. Mléčná dráha tedy není placatá spirála, jak se doposud často uvažovalo, ale je zvlněná na svých okrajích. Mohlo by jít o výsledek vlivu okolních galaxií, který je dál od středu silnější než v centru, možných vysvětlení však může být více.
Ke svému výzkumu použili vědci z Varšavské univerzity tzv. cefeidy - specifický druh pulzujících hvězd, jejichž záře je svázána s periodou pulzů a je tak snadné přesně určit jejich vzdálenost. Vytvořili mapu s přesnou pozicí 2 431 cefeid, která zatím nejpřesněji ukazuje tvar Mléčné dráhy (alespoň z pohledu cefeid). V centrální části galaxie se hvězdy ještě drží v relativní rovině, jejíž tloušťka nepřesahuje 500 světelných let. To platí do vzdálenosti zhruba 30 tisíc světelných let od středu Mléčné dráhy (kam patří i sluneční soustava), kde působí gravitace supermasivní černé díry Sagittarius A* a množství dalších hvězd v centru. Tato gravitace je dost silná na to, aby udržela hvězdy při jejich rotaci kolem středu galaxie v pravidelném disku. Na okraji galaxie už nicméně gravitace z jádra tolik nepůsobí a je vliv vnějších (extragalaktických) objektů roste. Tloušťka disku se na okraji rozšiřuje až na 3 000 světelných let. Hvězdy dál od středu se také odchylují od roviny galaxie o až 4 500 světelných let, čímž dochází k deformaci galaktické spirály. Jaké vlivy za deformací Mléčné dráhy stojí zatím není zcela zřejmé. Mohlo by jít o sousední galaxie, které kolem Mléčné dráhy rotují a svou gravitací narušují její tvar v oblastech, kde není tak silná gravitace ze středu galaxie. Jednou z možností je také následek kolize s jinými galaxiemi v dávné minulosti. V následujících letech lze očekávat další zpřesňování informací o Mléčné dráze, jejím tvaru a historii. Například v roce 2021 je plánovaná publikace nových dat z mise Gaia, která mapuje hvězdy v naší galaxii, jejich pozici, rychlost a další charakteristiky. Kromě toho budou uvedeny do provozu další pozemní i orbitální observatoře, které se studiem Mléčné dráhy pomohou s dosud nevídanou přesností.
Cefeidy (cepheids) jsou pulzující hvězdy jejichž perioda pulzů je úzce svázána s jejich zářivostí. Pozorováním pulzů, které se opakují jednou za 3 až 30 dní, lze tedy zjistit, jak silně hvězda ve skutečnosti září a díky tomu odvodit její přesnou vzdálenost. Hvězdy tohoto typu jsou proto v astronomii často používány pro měření vzdáleností v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.