Nové objevená supernova typu Ia se liší od ostatních stejného typu, zatím není zřejmé, jak k explozi došlo

Astronomům se podařilo s pomocí tří teleskopů získat informace o unikátní supernově ASASSN-18tb. Tato supernova je typu Ia, které vznikají z bílých trpaslíků konzumujících hmotu ze sousední hvězdy. Nové údaje naznačují, že tentokrát je druhou hvězdou také bílý trpaslík. Vědci tak zatím neví, odkud se vzala dodatečná hmota, která supernovu způsobila.

Supernova Tycho

Supernova Tycho se nachází v naší galaxii a zřejmě se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka. Snímen byl pořízen s pomocí vesmírné observatoře Chandra, která snímá okolní vesmír v rentgenovém záření.



Supernovy typu Ia jsou mezi ostatními výjimečné, mají totiž stejnou zářivost. Díky tomu je pro astronomy snadné určit jejich vzdálenost a používají je pro měření rychlosti rozpínání vesmíru, nebo například výpočet vzdálenosti galaxií. Stejná zářivost je dána faktem, že tyto supernovy vznikají z bílých trpaslíků, které konzumují hmotu ze sousední hvězdy. Jakmile dojde k překročení určitého limitu (Chandrasekharova masa), hvězda opět nastartuje termojadernou reakci a po několika sekundách exploduje, vždy stejnou silou.

K výzkumu vědci použili teleskopy SALT (South African Large Telescope), ASAS-SN (All-Sky Automated Survey for Supernovae) a vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite).

Data z teleskopu TESS nenaznačují, že by se materiál vyvržený hvězdou do okolí setkal s další hvězdou. To by mohlo znamenat, že hvězda, ze které materiál, který supernovu způsobil, pochází, je velmi malá a mohlo by tak jít o dalšího bílého trpaslíka. Díky teleskopu SALT však byly detekovány prvky vodík a helium, ty nicméně u bílých trpaslíků chybí, protože je hvězdy už spotřebovaly v termojaderné reakci. 

Není tedy zřejmé jak k explozi došlo. Vědci uvažují, že by mohlo jít o systém se třemi hvězdami. To by však mělo být detekovatelné teleskopem TESS. 

Zajímavý závěr nicméně je, že lze zmíněné teleskopy použít tímto způsobem. Například teleskop TESS slouží k hledání exoplanet a jeho použití pro zkoumání supernov ukazuje možnosti širšího využití tohoto zařízení.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Supernovy

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Silné rádiové signály z Krabí mlhoviny jsou doprovázeny zvýšenými emisemi v celém spektru

Z téměř tří tisíc známých pulzarů jen hrstka vydává tzv. obří rádiové pulzy, které svou intenzitou výrazně převyšují běžnou aktivitu hvězdy. Z nich pouze pulzar v Krabí mlhovině zvyšuje při těchto pulzech aktivitu také ve zbylých částech spektra. Energie uvolněná při těchto pulzech je tedy možná i více než stokrát větší než se původně uvažovalo. Nová pozorování vědce přibližují k pochopení tohoto chování pulzarů.

Kouzelné mlhoviny: Řasová mlhovina vznikla při explozi masivní hvězdy před 10 000 roky

Vesmírný teleskop Hubble vyfotil detail zbytků exploze supernovy v souhvězdí Labutě. Mlhovina, která po ní zůstala, nyní na obloze zabírá plochu více než šesti Měsíců v úplňku. Teleskop Hubble se zaměřil na její část, kde se mísí nárazové vlny a materiál ze zaniklé hvězdy.

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Masivní modrá hvězda v blízké galaxii zmizela beze stopy

V Kinmanově trpasličí galaxii ve vzdálenosti 75 milionů světelných let astronomové v posledních 20 letech pozorovali známky existence masivní a velmi zářivé hvězdy. Její signál nicméně loni zmizel a vědci si nyní lámou hlavu, proč neviděli žádnou supernovu, která by měla konec takové hvězdy doprovázet.