Haumea je jedna z pěti oficiálně uznávaných trpasličích planet ve sluneční soustavě. Slunce obíhá daleko v Kuiperově pásu za oběžnou drahou Pluta. Haumea má nezvykle šišatý tvar, na svojí oběžné dráze však má zdánlivě kruhový prstenec, nejvzdálenější známý od Slunce. Pomocí počítačových simulací se vědci pokusili zjistit o tomto prstenci více informací.
Haumea se nachází velmi daleko a její přímá pozorování mnoho informací nepřinesou. Ani prstenec není přímo pozorovatelný, astronomové jeho existenci odvozují z pozorování provedených při okultaci, kdy Haumea přešla na svojí oběžné dráze před vzdálenou hvězdou. Když se před hvězdou nacházela, zablokovala částečně její světlo a vědci mohli odhadnout velikost této vzdálené trpasličí planety. K jejich překvapení však světlo od hvězdy zablokovalo i něco jiného: prstenec.
Jednotlivé částice prstence byly v simulacích podrobeny různým konfiguracím a vědci pozorovali, která z nich přinese stabilní výsledek podobný tomu, který mají z pozorování. Pozorování ukazují, že prstenec by měl Haumea obíhat v rezonanci 1:3, tedy za každou jednu rotaci prstence se Haumea otočí kolem svojí osy třikrát. Nově provedené simulace však ukazují, že v takovém případě by prstenec neměl být dokonale kruhový.
Vědci na základě simulací usuzují, že kruhovitý tvar prstence není důsledkem rezonance ale spíše součinnosti několika stabilních oběžných drah.
15. 10. 2017 Haumea je těleso, které obíhá Slunce ve vzdálenosti mezi 35 a 51 AU, nachází se tedy za planetou Neptun v chladné a temné oblasti sluneční soustavy známé jako Kuiperův pás. Tato teprve nedávno objevená trpasličí planeta má dva známé měsíce, velmi protáhlý tvar a podle nových pozorování také planetární prstenec. Už tak zvláštní Haumea se tím pro astronomy a astrofyziky stává ještě zajímavějším tělesem pro zkoumání.
Nová měření pochází ze začátku roku 2017, kdy astronomové pozorovali okultaci, při které Haumea zastínila svit jedné z hvězd za ní (šlo o hvězdu URAT1 533-182543). Při tomto zastínění hvězdy bylo na Haumeu upřeno hned 12 teleskopů. Analýzou toho, jak se změnila záře vzdálené hvězdy, dokázali astronomové zjistit několik nových informací o trpasličí planetě.
Nová pozorování mimo jiné ukazují, že Haumea je výrazně větší, než se doposud uvažovalo - místo původních 1 400 kilometrů to teď vypadá, že po nejdelší ose má 2 320 kilometrů. To vede některé vědce k tomu, že zvažují vyškrtnutí Haumey ze seznamu trpasličích planet, jejichž definice říká, že by měly mít víceméně kulovitý tvar, to však Haumea opravdu nemá - její nejkratší osa má pouhých 1 138 kilometrů.
Samotný prstenec obíhá nad rovníkem, má tloušťku 70 kilometrů a poloměr 2 287 kilometrů, Haumeu oběhne třikrát pomaleji než je její vlastní rotace. Jde o první prstenec pozorovaný za oběžnou dráhou planety Neptun. Jeho vznik je však zatím záhadou a bude vyžadovat více pozorování. Vědci zatím mají dvě hlavní teorie - prstenec mohl vzniknout rozpadnutím jiného tělesa nebo z materiálu vymrštěného z povrchu Haumey.