S pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.
Pozorování observatoře IceCube byla potvrzena teleskopy po celé Zemi i ve vesmíru: detekovaná neutrina pochází z už dříve objeveného blazaru TXS 0506+056. Blazary jsou supermasivní černé díry v jádrech galaxií, které intenzivně září v ultrafialové, rentgenové nebo gama části elektromagnetického spektra.
Blazar TXS 0506+056 se nachází 4 miliardy světelných let od Země a zřejmě má dva proudy neutrin, které vycházejí z jeho pólů. Jeden z těchto pólů je namířen přímo k Zemi. Černá díra chrlí velké množství neutrin, vědci však z tohoto zdroje zachytili pouze jediné.
Podle autorů dvou studií publikovaných na toto téma generuje blazar kromě vysokoenergetických neutrin také intenzivní kosmické záření. To je však tvořeno elektricky nabitými částicemi, které jsou ovlivňovány magnetickými poli při jejich cestě napříč vesmírem. Neutrina žádný náboj nemají a s hmotou ani magnetickými poli nereagují, jejich cesta je tedy přímá, čímž ukazují na svůj zdroj.
Neutrina jsou tak třetím kanálem v tzv. multikanálové astrofyzice (multimessenger astronomy), doplňují elektromagnetické záření a gravitační vlny. Astronomové díky tomu dnes mohou zkoumat vzdálené objekty ve vesmíru pomocí tří různých cest, které jsou na sobě nezávislé.
První detekce neutrin ze zdroje TXS 0506+056 proběhla už loni v září, což spustilo pozorování jinými teleskopy. Gama záření z tohoto zdroje byla postupně potvrzena vesmírným teleskopem Fermi a teleskopem MAGIC na Kanárských ostrovech. Zachycené gama záření indikuje, že TXS 0506+056 je jedním z nejzářivějších zdrojů ve známém vesmíru.
26. 11. 2017 Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Autoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských množstvích veškerou hmotou, u těch vysoce energetických však dochází k interakcím s protony a neutrony. Pozorované chování neutrin odpovídá předpovědím standardního modelu částicové fyziky.
Neutrina vznikají ve hvězdách, supernovách a například i v atmosférických reakcích s kosmických zářením. Mají velmi nízkou masu a nulový náboj, díky tomu prochází lehce libovolnou hmotou a jsou součástí běžného radiačního pozadí. Tedy vlastně reagují, ale jen velmi zřídka.
Pro studium neutrin vznikla observatoř IceCube, která se skládá z více než 5 000 optických senzorů v průzračném ledu na Antarktidě, které monitorují kubický kilometr ledu pod povrchem. Při reakcích neutrin vznikají muony, jiné subatomární částice, které emitují záblesk radiace, zachytitelný senzory. Observatoř dokáže z těchto záblesků poznat z jakého směru původní neutrino přiletělo a jakou mělo energii.
Výsledky měření ukazují, že neutrina s vyšší energetickou hodnotou mají větší pravděpodobnost být zachycena, dochází u nich tedy častěji k interakcím s jinými částicemi. Dalším zjištěním je to, že neutrina přicházející ze severu, tedy těch, která prochází naší planetou, je výrazně méně než těch z ostatních směrů. Z toho vědci usuzují, že jsou neutrina planetou absorbována, i když pouze ve velmi malé míře oproti velkému množství, které Zemí prochází.
Publikovaná studie pracuje pouze s měřeními za první rok operací IceCube. Další data jsou vědci nadále zpracovávána a očekávají zpřesnění svých závěrů v dalších měsících a letech. Nové informace by měla přinést také nově budovaná laboratoř KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope) ve středozemním moři.
Více informací