Astronomové našli dva velmi zářivé kvazary
24. 05. 2018
Astronomové detekovali dva nové vzdálené zářivé kvazary s červeným posuvem kolem z=5, jde o jedny z nejzářivějších známých podobných objektů ve vesmíru. Doposud bylo nalezeno jen několik málo podobných objektů s červeným posuvem vyšším než z=4,5 a magnitudou v i-pásmu pod 18,2. Nález se podařil v datech z projektu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) za pomoci programů SkyMapper Southern Survey, Pan-STARRS1 a mise WISE.
Kvazar je vzdálené aktivní galaktické jádro s velkou zářivostí. Záře vychází z akrečního disku, který obklopuje černou díru ve středu této galaxie.
Dva nové objekty nesou označení SMSS J013539.27-212628.4 a SMSS J093032.58-221207.7 a mají červené posuvy s hodnotami z=4,94 a z=4,86. Stejnému týmu astronomů se zároveň podařilo potvrdit existenci dvou dalších kvazarů a vyloučit množství dalších objektů, u kterých se jednalo o chladné hvězdy nacházející se výrazně blíže než kvazary.
Další objevy zářivých kvazarů s červeným posuvem přijdou v srpnu 2018, kdy budou k dispozici další výsledky programu SkyMapper (data release 2). Celkové pokrytí hvězdné oblohy by mělo být k dispozici v roce 2020.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o nedávno objeveném kvazaru
Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíru
16. 5. 2018 Astronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.
Tato ultramasivní černá díra nese označení QSO SMSS~J215728.21-360215.1 a je zároveň jednou z největších detekovaných černých děr ve vesmíru (doposud největší je TON 618 s odhadovanou hmotností 66 miliard sluncí). Jde o kvazar, tedy aktivní galaktické jádro s černou dírou, které intenzivně září.
Právě zářivost černé díry napovídá o tom, že pohlcuje hmotu. Takto vzdálená černá díra totiž není detekovatelná přímo, ale pouze v situacích, kdy konzumuje materiál, který se shromažďuje v disku kolem ní a je zahříván na extrémně vysoké teploty. Pokud by podobná černá díra ležela v jádru Mléčné dráhy, jevila by se na Zemi 10x zářivější než Měsíc v úplňku. Při tomto scénáři by však byla Země zasažena tak intenzivní radiací, že by zde byl život pravděpodobně zcela nemožný.
J215728 vyzařuje velmi intenzivní ultrafialové světlo a rentgenové záření, na své dlouhé cestě k nám se však záření posunulo do infračervené části elektromagnetického spektra a je zachytitelné infračervenými teleskopy. Jde o projev rozpínání vesmíru, kdy dochází ke zvětšování vzdáleností v časoprostoru a tedy i prodlužování frekvence světla.
Data pro svůj výzkum vědci získali z teleskopu SkyMapper, který provozuje Australian National University. Následně si potvrdili v datech z vesmírného teleskopu Gaia, že jde o nepohyblivý objekt, tedy velmi vzdálený. Pomohli si také daty z infračerveného teleskopu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), který může pozorovat vzdálené objekty s vysokým červeným posuvem.
Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Další zprávy z kategorie
Kvazary