Astronomové našli doposud nejrychleji rostoucí černou díru ve vesmíru
16. 05. 2018
Astronomové z Australian National University objevili doposud nejrychleji známou rostoucí černou díru, která pohltí masu našeho Slunce každé dva dny. Pozorovali ji ve vzdáleném vesmíru, kde ji vidí jak vypadala před 12 miliardami let, už tehdy v počátcích vesmíru měla hmotnost neuvěřitelných 20 miliard sluncí a rostla o jedno procento každých milion let. Výsledky výzkumu vedeného Christianem Wolfem budou publikovány v magazínu Publications of the Astronomical Society of Australia.
Tato ultramasivní černá díra nese označení QSO SMSS~J215728.21-360215.1 a je zároveň jednou z největších detekovaných černých děr ve vesmíru (doposud největší je TON 618 s odhadovanou hmotností 66 miliard sluncí). Jde o kvazar, tedy aktivní galaktické jádro s černou dírou, které intenzivně září.
Právě zářivost černé díry napovídá o tom, že pohlcuje hmotu. Takto vzdálená černá díra totiž není detekovatelná přímo, ale pouze v situacích, kdy konzumuje materiál, který se shromažďuje v disku kolem ní a je zahříván na extrémně vysoké teploty. Pokud by podobná černá díra ležela v jádru Mléčné dráhy, jevila by se na Zemi 10x zářivější než Měsíc v úplňku. Při tomto scénáři by však byla Země zasažena tak intenzivní radiací, že by zde byl život pravděpodobně zcela nemožný.
J215728 vyzařuje velmi intenzivní ultrafialové světlo a rentgenové záření, na své dlouhé cestě k nám se však záření posunulo do infračervené části elektromagnetického spektra a je zachytitelné infračervenými teleskopy. Jde o projev rozpínání vesmíru, kdy dochází ke zvětšování vzdáleností v časoprostoru a tedy i prodlužování frekvence světla.
Data pro svůj výzkum vědci získali z teleskopu SkyMapper, který provozuje Australian National University. Následně si potvrdili v datech z vesmírného teleskopu Gaia, že jde o nepohyblivý objekt, tedy velmi vzdálený. Pomohli si také daty z infračerveného teleskopu WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), který může pozorovat vzdálené objekty s vysokým červeným posuvem.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Více o ultramasivních černých dírách
V galaxiích v centru masivních galaktických kup dřímají skutečná monstra: ultramasivní černé díry
22. 2. 2018 Když tým astronomů zkoumal vzdálené masivní galaktické kupy, zjistil, že v centrech některých galaxií dřímají opravdová vesmírná monstra. Jedná se o ultramasivní černé díry, které dosahují mnohonásobně větších hmotností než "běžné" supermasivní černé díry v jádrech galaxií. Jedním z autorů studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society je i Julie Hlavacek-Larrondová, profesorka na Université de Montréal, která má české kořeny.
Tým astronomů, vedený kromě Hlavacek-Larrondovou také Mar Mezcuovou ze Španělska, zkoumal 72 galaxií, které se nachází v centru zářivých galaktických kup vzdálených do 3,5 miliard světelených let. Tyto galaxie jsou nejen samy o sobě velmi zářivé, ale také velmi masivní, často se jedná o jedny z nejmasivnějších známých galaxií ve vesmíru. Můžeme si je představit jako velké objekty, ke kterým jsou ostatní galaxie v kupě vázány jejich intenzivní gravitací, podobně jako planety ke hvězdám.
V jádrech všech velkých galaxií se nacházejí supermasivní černé díry, které dosahují až miliardkrát větší hmotnosti než má naše Slunce. To jsou ale ty opravdu velké, například supermasivní černá díra v jádru Mléčné dráhy (Sagittarius A*) má odhadovanou hmotnost asi 4 milionů slunečních mas. V jádrech zkoumaných galaxií v centrech zářivých galaktických kup se však nacházejí černé díry o velikosti překračující 10 miliard slunečních mas, což je činí zřejmě největšími detekovanými černými děrami ve vesmíru.
Vědci spočítali hmotnost ultramasivních černých děr v jádrech těchto galaxií analýzou rádiových a rentgenových emisí, které z nich vycházejí. Analyzovaná data pocházela z vesmírného rentgenového teleskopu Chandra. Výsledná hmotnost černých děr byla zhruba desetkrát větší než při původních výpočtech jinými metodami, které počítaly s tím, že černé díry rostly společně se svými galaxiemi.
Co víc, tyto černé díry mají podle astronomů růst rychleji než hvězdy v jejich galaxii, což neodpovídá tomu, co bylo pozorováno u jiných velkých černých děr.
Původ těchto objektů zatím není jasný, jejich velká hmotnost by mohla být důsledkem výjimečných podmínek při vzniku jejich domovských galaxií, nebo mohlo dojít k růstu jejich masy v průběhu jejich existence. "Dnes nemáme dostatek informací, abychom mohli s jistotou říct" říká Hlavacek-Larrondová.
Více informací
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Další zprávy z kategorie
Černé díry