NASA využila unikátní příležitosti, když jeden z jejích astronautů, Scott Kelly, pochází z dvojčat. Vznikla Twin Study, která si vzala za cíl pozorovat změny v DNA astronauta, který stráví rok na ISS, oproti jeho bratrovi, který zůstane na Zemi. Vědci tak chtějí lépe pochopit vliv, který má dlouhodobý pobyt ve vesmíru na lidské tělo. Půl roku po jeho návratu z vesmíru se 7 % genů astronauta Kellyho nevrátilo do normálu. Podobným podmínkám budou vystaveni také lidé cestující například k Marsu.
Lidské tělo prochází různými změnami ve vesmíru. Jednou z nejvýraznějších je řídnutí kostí, dochází však i k dalším změnám, například telomery astronautů se prodlužují, i když by se měly se stárnutím zkracovat. Většina z nich se však po návratu na Zemi opět zkrátí do normálního stavu. K podobnému navrácení do normálního stavu dochází i při dalších aspektech změn, kterými lidské tělo ve vesmíru prochází. I u Kellyho se začaly některé změny, které u jeho těla nastaly ve stavu beztíže, už po pár hodinách vracet do normálu. Po půl roce od návratu však stále asi 7 % genů zůstává pozměněných. Doktoři plánují provádět další měření a Kellyho stav zhodnotit znovu později v roce 2018. Při průběžném pozorování obou dvojčat, když byl Kelly ještě ve vesmíru, u něj nedocházelo k nějakým výrazným změnám v jeho vnímání ani psychologii. Na ISS strávil celý jeden rok, oproti běžným 6 měsícům, během kterých astronauti na ISS rotují. Určité problémy však nastaly při návratu zpět na Zemi, do prostředí gravitace. I tyto změny se však postupně vrací do normálu. Do budoucna bude třeba řešit tuto problematiku u dlouhých letů k jiným planetám, nebo při prodlouženém pobytu na Měsíci, kde je asi šestinová gravitace. Vesmírné agentury proto věnují dopadům stavu beztíže na lidské tělo velkou pozornost.