Nově objevené fosílie v Egyptě přináší nové informace o afrických dinosaurech z období křídy, kterých bylo doposud z tohoto kontinentu velmi málo. Kosti totiž patří novému druhu těchto pradávných živočichů, nazvanému Mansourasaurus, který nese znaky podobné jiným evropským a asijským dinosaurům tohoto období. To by mohlo naznačovat existenci pevninového propojení mezi tehdejší Evropou a Afrikou.
Nejstarší nálezy dinosaurů pocházejí z období triasu, kdy byly dnešní kontinenty na Zemi spojeny v superkontinent Pangea, který umožňoval pohyb napříč veškerou pevninou. Postupně se však tento superkontinent začal rozpadat na menší, nám dnes už známé kousky, mezi kterými vznikala moře, která se stala jasnou hranicí oddělující jednotlivé druhy od sebe a izolující tak jejich vývoj. Podle vědců je nález Mansourasaura důkazem, že se zvířata mohla pohybovat mezi kontinenty i v období křídy, kdy se už předpokládalo výrazné oddělení jednotlivých litosférických desek. Mansourasaurus patří do skupiny titanosauria, dlouhokrkých býložravců, kam patří největší suchozemská zvířata, která kdy na Zemi existovala. Nově objevený člen této rodiny však takových velikostí nedosahoval, jeho váha se blížila spíše současnému africkému slonovi. Nález obsahuje kosti lebky, spodní čelisti, krku a obratlů, žeber, rameno a části předních a zadních končetin. Jde o dosud nejdochovalejší nález z tohoto období v Africe. Co vědce dělá opravdu nadšenými je, že jde teprve o začátek tohoto výzkumu a očekávají další objevy, které jim řeknou více o pozdních dinosaurech na africkém kontinentu.