Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

15. 12. 2017

Gama záření Antihmota

Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili jejich následnou anihilaci, při které také vzniká gama záření. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve vědeckém magazínu Nature.

Detektory rozmístěné na japonském pobřeží v únoru 2017 zachytily při bouři ihned po blízkém úderu blesku hned tři odlišné záblesky gama záření. Každý z nich byl způsobený jinou příčinou, přesto všechny vycházely z jedné události. První trval pouhé milisekundy a byl způsobený přímo bleskem. Druhý záblesk byl způsoben reakcí blesku s atmosférickým dusíkem, gama záření z prvního záblesku bylo tak silné, že z dusíku vykoplo neutron. Následné interakce tohoto neutronu s dalšími částicemi v atmosféře vyvolalo záblesk druhý.

Třetí záblesk gama záření trval nejdéle, nestabilní dusík bez neutronu emitoval pozitrony, kladné částice antihmoty, které jsou ekvivalenty elektronů. Při srážkách pozitronů s elektrony nebo jinou běžnou hmotou pak docházelo k jejich anihilaci a emitování dalšího gama záření.

K podobným závěrům došli vědci už před několika lety, například vesmírný teleskop Fermi soustředící se na gama záření detekoval částice antihmoty nad bouřkovými oblaky už před více než 6 lety. Závěry japonských vědců toto chování subatomárních částic potvrzují z dalšího zdroje, z jiného úhlu pohledu.