Voda je na naší planetě možná déle, než se původně uvažovalo

03. 11. 2014

Voda ve vesmíru Vesta Sluneční soustava

Nový výzkum vědců z MIT a Woods Hole Oceanographic Institution ukazuje, že voda byla ve vnitřní sluneční soustavě o celých 130 milionů let dříve, než naznačovala dosavadní zkoumání. Vědci ke svým závěrům došli po prozkoumání v Antarktidě nalezených meteoritů, které pochází z Vesty, obří planetky v pásu asteroidů. Dřívější rozbory v nich vodu nenašly, nově se v nich však podařilo najít stopy kyslíku a vodíku - chemických prvků, které tvoří molekulu vody.

Vesta

třetí největší planetka hlavního pásu asteroidů mezi oběžnými drahami planet Mars a Jupiter. Tento snímek byl pořízen vesmírnou sondou Dawn, která se stala první umělou družicí Vesty, ze vzdálenosti 41 tisíc kilometrů od povrchu.

Image credit:

Vědci se domnívají, že v období vzniku sluneční soustavy, před 4,5 miliardami let, bylo ve vnitřní sluneční soustavě příliš horko na to, aby zde mohla existovat voda. Stále ještě formující se planety byly ožehávané silným slunečním větrem, který by molekuly vody odvál do krajních částí sluneční soustavy. Vědci se tedy doposud domnívali, že voda se na Zemi dostala právě z okrajů sluneční soustavy, prostřednictvím komet.

Nová evidence ale naznačuje, že stavební kameny vody byly v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, kde se Vesta nachází, o více než sto milionů let dříve. Planetky ve vesmíru jsou podle vědců zakonzervované od doby vzniku sluneční soustavy a tak je lze považovat za odraz toho, jak tehdy mohla vypadat i Země. Dosavadní odhady o příchodu vody do vnitřní sluneční soustavy pocházely ze vzorků z Měsíce, nová data z Vesty jsou ale odlišná.

Více o historii sluneční soustavy se vědci dozvědí už možná velmi brzy. Prvním významným krokem bude přistání Philae na kometě, které řekne vědcům více o kometách a jejich složení. V příštím roce proletí sonda New Horizons kolem Pluta, a k Jupiteru přiletí sonda Juno, od obou událostí si vědci slibují více poznatků o formování sluneční soustavy. V neposlední řadě je tu ještě sonda Dawn, která má namířeno k trpasličí planetě Ceres v pásu asteroidů.