NASA otestovala „neuvěřitelný“ elektrický vesmírný pohon, který nepotřebuje žádné palivo

31. 08. 2014

Vesmírný pohon Technologie

Vesmírný pohon jako ze science fiction filmu se dostal v posledních týdnech do článků a blogů po celém světě. K velkému překvapení vědců se ukázalo, že funguje, ačkoliv by podle současných vědeckých poznatků neměl, což okamžitě podnítilo skepticismus ohledně této technologie. Systém je navržen k využití mikrovlnné energie odrážené podél speciálně tvarované komory k vyvolání tahu. S původní myšlenkou „EM-pohonu“ přišel Britský vynálezce Roger Shawyer v roce 2001, který navrhl pohon, jenž by vytvářel sílu tímto způsobem. Kritici se mu ovšem vysmáli, s tím že by porušoval zákony hybnosti. Přesto to ale vypadá, že skutečně funguje.

Elektromagnetický pohon jak jej NASA nazvala, generuje tah na základě vlastností radiačního tlaku. Elektromagnetické vlny mají malé množství hybnosti, když zasáhnou odražeč, může se tato hybnost proměnit na tah.  Myšlenka skomírala skoro desetiletí, než Čínská akademie věd, vydala článek, ve kterém tvrdí, že také postavili zařízení podobné EM-pohonu, o příkonu 2,5 kW, které generovalo tah 720 mN (mikronewton), to je samozřejmě velice malá hodnota, přesto si získala pozornost vědců z NASA, kteří v roce 2013 schválili sérii testů tohoto pohonu, a došli k překvapivým výsledkům.

Během osmidenního testování EM-pohonu, s využitím reflektivní komory podobné té, kterou navrhl Shawyer, byl tým schopný s použitím výhradně elektrického vstupu generovat tah v rozmezí 30 až 50 mikronewtonů. Opět je to malá hodnota, která je ovšem jasně prokazatelná (pro představu: tato síla by stačila, pokud bychom chtěli uvést do pohybu zrnko písku).

Výsledky testu ukazují, že návrh rezonanční dutinové trysky, je vlastně jedinečný elektrický pohon, jenž produkuje sílu, která nelze připsat žádnému klasickému elektromagnetickému úkazu. Pravděpodobně je tento pohon praktickou demonstrací interakcí v kvantovém virtuálním plazmatu. Tým vědců přihlásil článek na 50. Joint Propulsion Konferenci v Clevelandu, kde přestavili světu závěry z testování EM-pohonu. Systém není v žádném případě perfektní, stále vyžaduje manuální ovládání výkonu mikrovln. Vědecký tým ovšem informoval, že automatické řízení je momentálně ve vývoji a bude moct být využito pro různé velikosti trysek. Kdyby výkonnější EM-pohon fungoval, což je v tuto chvíli opravdu velké kdyby, může tento systém způsobit revoluci v cestování vesmírem, jak ho známe. Teoreticky by mohl zkrátit cestu ze Země na Mars na týdny, z dnešních plánovaných osmi měsíců.

Váha a cena paliva potřebného pro raketové motory, je jedním ze zásadních faktorů, které limitují vesmírné cestování. Například dopravit půl kilogramu paliva na oběžnou dráhu vyjde přibližně na tisíc dolarů. Dnešní vesmírná plavidla potřebují dostatek paliva pro zrychlení k jejich cíli a stejné množství ke zpomalení na konci cesty, to vše by mohl EM-pohon změnit. EM-pohon by konstantně zrychloval vesmírné plavidlo napájen například ze solárních panelů, poté by mohla být loď otočena a pohon by začal plavidlo brzdit na potřebnou rychlost.

Ostatní vědci si udržují zdravý skepticismus ohledně možností tohoto nového pohonu. Většina z nich si žádá další data. Hodnoty tahu motoru totiž zatím vypadají spíše jako zaokrouhlovací chyba měření. Jiní vědci tvrdí, že je EM-pohon nesmysl protože by porušoval zákon zachování hybnosti. Fakt, že se kontrolní mechanismus pohyboval při testu také, nijak důvěryhodnosti měření nepřidává.

Nakonec nám nezbývá, než si počkat na další testy s využitím výkonnějších napájecích jednotek a trysek, které buď potvrdí jeho funkčnost, nebo jí definitivně vyvrátí.