Japonsko úspěšně otestovalo moderní raketu a vypustilo na oběžnou dráhu unikátní teleskop

V sobotu poprvé vyletěla do vesmíru nová high-tech raketa Epsilon z japonského ostrova Kjúšú. Jejím nákladem je malý teleskop, který bude mít za úkol zkoumat po dobu jednoho roku atmosféry Venuše, Marsu a Jupitera v ultrafialovém světle. Nová lehká raketa využívá automatických procesů palubního počítače ke snížení nákladů na lety do vesmíru.

Magnetické pole planet

Magnetické pole planet V případě Země je magnetické pole generováno roztaveným rotujícím jádrem, je poměrně silné a dobře chrání planetu planetu před slunečními větry. Naproti tomu u Venuše (nahoře) je magnetické pole pouze indukované a vytváří za planetou magnetický ocas. V tomto regionu dochází k podobným jevům jako u Země, jsou však několikrát menší díky nižší intenzitě magnetického pole.





Raketa Epsilon
Třístupňová raketa Epsilon (dříve označovaná jako Advanced Solid Rocket) je nástupcem robustnějších raket M-V, které byly v roce 2006 vyřazeny z provozu. Oproti svému předchůdci má poloviční náklady na start (38 milionů dolarů) a potřebuje k obsluze při startu pouhých 8 lidí (raketa M-V potřebovala 150 lidí). Takto výrazné snížení nákladů i potřebného personálu bylo umožněné novým AI, které samo kontroluje stav rakety před startem a upozorňuje na případné problémy s raketou.
  • Nosnost: 1200 kg (oběžná dráha nižší jak 500 km) - 450 kg (vyšší oběžná dráha)
  • Rozměry: 2,5 metru v průměru, 24,4 metrů na výšku)
  • Váha: 91 tun
Teleskop Hisaki
Po asi hodině letu se od rakety ve výšce 1100 kilometrů oddělil její vědecký náklad - ultrafialový teleskop Hisaki (označovaný také jako SPRINT-A, Spectroscopic Planet Observatory for Recognition of Interaction of Atmosphere). Družice o váze 340 kilogramů je vybavena spektrografem, který analyzuje ultrafialovou část elektromagnetického spektra a bude pozorovat magnetosféry a atmosféry planet ve sluneční soustavě. Ultrafialové záření je možné zkoumat pouze z oběžné dráhy, protože atmosféra Země jej nepropustí k povrchu. Teleskop Hisaki bude moci díky svému vybavení pozorovat interakci slunečních větrů jednak s atmosférami planet, které nemají příliš silné magnetické pole - Venuše a Mars, a také s těmi, které mají masivní magnetosféru - Jupiter.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Japonsko

Teleskop Subaru vyfotografoval druhý cíl japonské vesmírné sondy Hayabusa2

10. prosince vyfotografoval teleskop Subaru na Havaji malou planetku 1998 KY26, která se stane cílem japonské vesmírné sondy Hayabusa2. Tato sonda přivezla nedávno na Zemi vzorky hornin z jiné planetky Ryugu, které nyní vědci zkoumají. Nově získaná data o oběžné dráze planetky 1998 KY26 budou využita k přesnějšímu naplánování trajektorie sondy.

celý článek

Japonští vědci ukázali vzorky hornin, které sonda Hayabusa2 přivezla z planetky Ryugu

Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý zveřejnila snímek vzorků materiálu z planetky Ryugu, které na Zemi před týdnem dopravila vesmírná sonda Hayabusa2. Vědci v laboratoři ve městě Sagamihara (JAP) otevřeli první ze tří kontejnerů a našli v něm velké množství zrníček hornin. Ta budou v následujících měsících a letech zkoumat, aby zjistili více o vývoji planetky a celé sluneční soustavy.

celý článek

Sonda Hayabusa2 už za týden doručí na Zemi vzorky materiálu z planetky Ryugu

Už příští neděli (6. prosince) se k Zemi přiblíží vesmírná sonda Hayabusa2, od které se oddělí kapsle s materiálem odebraným před rokem z planetky Ryugu. Vzorky hornin přistanou pomocí padáků v Austrálii, odkud budou speciálním týmem vyzvednuty a převezeny ke zkoumání do Japonska. Hayabusa2 je ve vesmíru od roku 2014 a bude v průzkumu planetek dál pokračovat, za deset let by měla dorazit k planetce 1998 KY26.

celý článek

Vesmírná sonda Haybusa2 má po odebrání vzorků z planetky Ryugu další cíl: planetku 1998 KY26

Japonská sonda Hayabusa2 loni odebrala vzorky z povrchu planetky Ryugu a aktuálně je na cestě zpět k Zemi. Letos v prosinci se od sondy oddělí kapsle se vzorky, která vstoupí do atmosféry. Samotná sonda ale zůstane ve vesmíru - po průletu kolem Země zamíří k planetce 2001 CC21, kolem které proletí a bude pokračovat ke svému finálnímu cíli: drobné planetce 1998 KY26 s velmi rychlou rotací.

celý článek

Japonská sonda MMX bude první, která pořídí snímky Marsu v 8K rozlišení, na Zemi je ale nepošle

Japonská vesmírná agentura JAXA a vysílací společnost NHK společně vyvinou kameru s ultra-vysokým rozlišením pro vesmírnou misi MMX. Snímky Marsu a jeho měsíců pořízené v bezprecedentním rozlišení budou ale tak velké, že nebude možné je poslat zpět na Zemi. Sonda proto bude na Zemi posílat pouze zmenšené snímky a ty s největším rozlišením přiveze spolu se vzorky hornin na Zemi.

celý článek

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

Kromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

celý článek

Japonsko chce v roce 2024 vyslat sondu k měsíci Marsu, mohla by i přivézt vzorky hornin

Japonská vláda schválila tamní vesmírné agentuře projekt MMX, který si klade za cíl přivézt vzorky z jednoho z měsíců planety Mars. Vývoj vesmírné sondy se tak posouvá z analytické fáze, do fáze vývojové. Sonda by měla letět do vesmíru v roce 2024 a navštíví oba měsíce Marsu - Phobos i Deimos. Z prvního z nich by se měla pokusit získat vzorky a dopravit je na Zemi.

celý článek