Data z teleskopu Fermi nasvědčují tomu, že kosmické záření pochází ze supernov

19. 02. 2013

Supernovy Fermi (teleskop) Částicová fyzika

Nová studie pracující s daty z vesmírného teleskopu Fermi přináší první důkaz o původu kosmického záření. Mají jím být supernovy, gigantické exploze hvězd na konci jejich života, které produkují nesmírné množství energie, jejich světlo dokonce na krátkou dobu přesvítí všechny ostatní hvězdy galaxie.

Supernova Tycho

se nachází v naší galaxii a zřejmě se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka. Snímek byl pořízen mimo jiné s pomocí vesmírné observatoře Chandra, která snímá okolní vesmír v rentgenovém záření.

Image credit:

Kosmické záření je ve skutečnosti proud subatomárních částic, které cestují velmi blízko rychlosti světla. Původ tohoto "záření" nebyl znám a astronomové po něm pátrali už od jeho objevu před sto lety. Zhruba 90 % kosmického záření je tvořeno protony, zbylých 10 % jsou potom elektrony a jádra atomů. I při jejich vysokých rychlostech mohou být ultra rychlé subatomární částice odkloněny za pomoci magnetického pole.

Observatoř Fermi má za úkol pozorovat gamma záření, nejenergetičtější formu světla ve vesmíru. Právě gamma záření může vzniknout z interakce kosmického záření s obyčejnou hmotou a toho vědci, jejichž studie vychází v magazínu Science. Interakce protonu z kosmického záření a běžného protonu by měla vyprodukovat neutrální pion, subatomární částici, která se rychle rozpadá na gamma záření.

Tým vedený astrofyzikem Stefanem Funkem zkoumal pozůstatky explozí supernovy IC 433 a W44, které se nachází 5 tisíc a 10 tisíc světelných let.