Dosavadní postupy při odhadování hmotnosti supermasivních černých děr výrazně limitovaly vědce v množství objektů, které takto bylo možné změřit. Nový postup, který pracuje s rychlostí pohybu molekul oxidu uhelnatého v akrečním disku černé díry, toto zřejmě brzy změní. Umožňuje totiž rozšířit řady kandidátů na supermasivní černé díry, u kterých bude možné změřit jejich gravitační vliv na disk hmoty kroužící kolem a zprostředkovaně také masu samotné černé díry.
Supermasivní černé díry se nachází v centrech některých (možná všech) galaxií, jejich hmotnost však není jednoduché změřit. Za posledních 15 let se to podařilo u pouhých 60 objektů, ty ostatní jsou příliš daleko na určení jejich hmotnosti dosavadními postupy. S novými teleskopy jako je například ALMA nyní vědci dokáží zachytit stopy molekul oxidu uhelnatého a změřit jejich rychlost při oběhu středu galaxie, kde se černá díra nachází. Z této informace jsou potom schopni odvodit jakou masu objekt v centru má. Díky tomuto novému postupu budou astronomové moci zvážit tisícovky dalších supermasivních černých děr, který byly doteď mimo dosah. Astrofyzikové doufají, že jim nová data pomohou zjistit více o evoluci galaxií a o tom jakou roli v nich hrají supermasivní černé díry v jejich centrech.