NASA zveřejnila výsledky mise WISE, kompletní mapu infračerveného vesmíru

18. 03. 2012

WISE Teleskopy Vesmír

Vesmírný teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) během roku 2010 nasnímal hvězdnou oblohu v doposud nevídaném detailu. Na rozdíl od například Hubblova teleskopu však zkoumal objekty v infračerveném spektru elektromagnetického záření, které není běžnou optikou viditelné. Vznikl tak katalog více než 500 milionů objektů jak v naší sluneční soustavě tak v nejvzdálenějších končinách vesmíru.

Infračervený vesmír nasnímaný teleskopem WISE

Katalog objektů zářících v infračerveném spektru světla je ve 3D a tvoří tak vlastně kouli v jejímž středu je Země. Zde je výsledná mapa složená z 18 tisíc snímků převedena na 2D obrázek. V modré barvě se uprostřed rozprostírá Mléčná dráha, která dominuje noční obloze. Pod ní vlevo se nachází nejbližší galaxie Andromeda, je zde vidět pouze jako malá modrá čárečka. Vpravo dole se nachází ještě Malý Magellanův oblak a vedle o něco větší mlhovina Tarantule. Nad středem Mléčné dráhy pak lze vidět komplex oblaků Rho Ophiuchi , který je jedním z míst nejblíže sluneční soustavě, kde probíhá formace nových hvězd.

Image credit:

Mise WISE začala koncem roku 2009, kdy na oběžnou dráhu vyletěl teleskop WISE. Během roku 2010 nasnímal ve 4 různých infračervených vlnových délkách celkem více než 2,7 milionu obrázků. V dubnu 2011 byly prezentovány předběžné výsledky mise, vědci NASA ale nadále analyzovaly získaná data a teprve teď se dostávají na světlo světa výsledky celkové.

Pozorování WISE už vedly k několika objevům. Jedním z nich je potvrzení existence nejchladnějšího typu hnědých trpaslíků, spadajících do třídy Y. Ty již od svého vzniku postupně chladnou a dosahují tak velmi nízkých teplot, které se dokonce blíží teplotě lidského těla. Mise WISE objevila víc než sto hnědých trpaslíků, 6 z nich jsou třídy Y.

Dalším objevem tohoto infračerveného teleskopu je první trojanská planetka, která obíhá Slunce na stejné oběžné dráze jako Země. Nově objevené planetka 2010 TK7 se nachází v okolí lagrangeova bodu, který se nachází na oběžné dráze před Zemí.

Aby mohl infračervený teleskop pracovat, musí být ochlazován tekutým heliem. To už přístroj spotřeboval na konci roku 2010 a nemůže tak pracovat na plné obrátky. Přesto ale pokračuje ve snímání okolí Země a hledá tzv. NEO objekty (Near Earth Objects), které mají podobnou dráhu jako naše planeta.