Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011

Sluneční soustava Jupiter Neptun Uran Planeta X

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

Předchozí simulace ukázaly, že současné pozice planet ve sluneční soustavě jsou výsledkem jejich komplexní interakce, která změnila oběžné dráhy hned několika z nich, když byla sluneční soustava stará 600 milionů let. Vznikl tzv. Nice model (podle francouzského města Nice), podle kterého se Jupiter ze své původní pozice posunul do středu sluneční soustavy a odsunul Saturn, Uran a Neptun dále od Slunce, některé modely pracují také s výměnou pozic mezi Neptunem a Uranem.

Tento model vysvětluje několik fenoménů, které astronomy pálily dlouhou dobu, nicméně zůstal zde jeden nevysvětlený problém. Pokud se Jupiter posunul na své současné umístění postupně, měl by zamíchat vnitřními planetami, oběžná dráha Země by byla narušena natolik, že by mohlo dokonce dojít ke srážce s jinou planetou.

Nesvorný, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy Univerzity, tedy pracoval s hypotézou, že se pozice Jupiteru změnila rychle, v simulacích ale při této variantě docházelo k příliš velkému ovlivnění drah planet Neptun a Uran, které byly často úplně vymrštěny ze sluneční soustavy. Vnitřní část sluneční soustavy už tedy simulacím odpovídala, vnější však stále potřebovala vysvětlit chování velkých planet. Nesvorný nakonec přišel s modelem, který počítá s pěti obřími planetami ve sluneční soustavě místo dnešních čtyř. Výsledky simulací jsou statisticky zpracovávány a tento model má největší pravděpodobnost, že skončí s planetami na oběžných drahách jaké dnes pozorujeme. 

Tentokrát do sebe vše zapadá, Jupiter se na svou současnou pozici dostal rychle a nenarušil rovnováhu ve vnitřní části sluneční soustavy. Svým pohybem posunul Neptun a Uran k okraji a další ledovou planetu vymrštil do mezihvězdného prostoru. Podle Nesvorného je takto zhruba 10x pravděpodobnější, že dostaneme v simulacích dnešní pozice planet.

Model odpovídá novým teoriích o bloudících planetách, které byly vymrštěny ze svých domovských planetárních systémů. Vymrštěné planety ale doposud nikdo nenašel a Nesvorného teorie zůstává stále pouze teorií.