NASA má mapu zdrojů gamma záření ve vesmíru, třetina jich je zahalena tajemstvím

Vesmírný teleskop Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope) našel ve vesmíru 1873 zdrojů gamma záření, vysokoenergetické formy světla, které vzniká v těch největších objektech a explozích ve vesmíru. Zdrojem záření u dvou třetin z těchto pozorování jsou blazary nebo pulzary, u zbývající třetiny astronomové netuší. "Fermi vidí zdroje vysokoenergetického záření v místech oblohy, kde se nic, co by jej mohlo vydávat, nenachází" říká David Thompson, který se na projektu Fermi podílí.

Gamma záření

Gamma záření Mapa zdrojů gamma záření byla pořízena vesmírným teleskopem Fermi, který snímal celou oblohu po dobu dvou let. Světlejší barva značí silnější zdroj gamma záření. Uprostřed obrázku je záře, která vyplňuje rovinu disku naší galaxie. Mimo tuto záři jsou na mapě vidět další zdroje záření, některé z nich jsou pozůstatky supernov v naší galaxii, další jsou zdroje mimo Mléčnou dráhu.



"Více než polovina detekovaných zdrojů je spojena s aktivními supermasivními černými děrami v centrech galaxií", říká Gino Tosti, italský astrofyzik. "Co je ale na novém katalogu zdrojů gamma záření tak zvláštní, je fakt, že jsou v něm stovky zdrojů, které nevydávají záření v žádné jiné vlnové délce."

Jedním z vysvětlení je, že by mohlo jít o temnou hmotu, podle některých vědců by mohlo gamma záření vznikat při kontaktu dvou antičástic temné hmoty, jde však o pouhou teorii. Pravdou je, že v současnosti nikdo neví, odkud toto záření vychází. To je ale právě to, co vědce pohání a motivuje k dalšímu výzkumu, nález teleskopu Fermi totiž poskytuje dobré předpoklady pro zcela nové objevy.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Gama záření

Vesmírný teleskop TESS má hledat exoplanety, dokáže ale pomoct i se studiem záblesků gama záření

Astronomům se v datech z teleskopu TESS podařilo identifikovat záblesk gama záření z roku 2019. Událost s označením GRB 191016A zachytil poprvé teleskop Swift, zdroj záblesku se potom ale ocitl za měsícem a nebylo tak možné jej dál pozorovat. Teleskop TESS však mohl z jiné oběžné dráhy doplnit chybějící data. Záblesky gama záření generují nejenergetičtější světlo ve vesmíru. Vědci předpokládají, že pochází ze supernov.

Astronomové zpřesnili limit pro množství teoretických antihmotových hvězd v Mléčné dráze

Při práci s mapou zdrojů gama záření z teleskopu Fermi vědci identifikovali 14 objektů, které se od ostatních liší. Vykazují známky, které by vědci očekávali od antihmotových hvězd, tedy hvězd tvořených atomy antihmoty. Zatím je podle vědců spíš nepravděpodobné, že by skutečně šlo o tzv. antihvězdy, jejich výzkum nicméně udává alespoň horní limit pro množství podobných objektů v naší galaxii.

Vysoce energetické gama záření je podle nové studie u silných pulzarů běžným jevem

Pomocí observatoře HAWC (High Altitude Water Cherenkov Observatory) se astronomům podařilo zjistit, že pulzary běžně vydávají vysoce energetické gama záření. V bezprostřední blízkosti těchto objektů se nachází ty nejsilnější známé zdroje gama záření, jehož energie přWsahuje 56 TeV. Objev byl umožněný nedávným upgradem observatoře HAWC, který ji učinil výrazně citlivější pro vysokoenergetické gama záření.

První detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu

Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.

U nejvzdálenější známé galaxie byl pozorován nejstarší a nejvzdálenější záblesk radiace

Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.

Při blescích v bouřkách vzniká gama záření a také částice antihmoty

Japonským vědcům se podařilo prokázat, že při bouřkách může při blesku docházet k zábleskům gama záření, vysoce energetické události, která s sebou nese další jevy na ni navázané. Jedním z takových jevů je vytváření pozitronů, antihmotových protikladů elektronů. Vědci zachytili jejich následnou anihilaci, při které také vzniká gama záření. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve vědeckém magazínu Nature.

Vědci si nejsou jistí jak vznikají tajemné bubliny rozpínající se ze středu Mléčné dráhy

Před čtyřmi roky objevil tým vědců v čele s Douglasem Finkbeinerem v datech posbíraných teleskopem Fermi dva útvary podobné bublinám, které se rozpínají od středu Mléčné dráhy nad a pod galaktickou rovinu. Jejich enormní velikost a očividné napojení na jádro galaxie vedly vědce k závěru, že souvisí se supermasivní černou dírou, která v něm dřímá. Od té doby ale mají k dispozici další pozorování, nejsou však blíže rozluštění hádanky, co za tajemnými bublinami vězí.