NASA vybírá ze tří misí programu Discovery, poletí se na Titan, na Mars nebo ke kometě?

Tři různé projekty byly odborníky z NASA vybrány do finálního kola výběru nové mise, která bude součástí vesmírného programu Discovery. NASA přidělí každému z projektů 3 miliony dolarů, které by měly vědecké týmy využít pro vypracování základního designu robotických sond a dopilování programu jejich vesmírných misí. Vítězný projekt bude vybrán v příštím roce a dostane k dispozici 425 milionů dolarů, dokončen by měl být do roku 2016. Vesmírný program Discovery má za cíl prostřednictvím malých, levných misí přinášet nové objevy z různých těles sluneční soustavy.

Titan, mraky v atmosféře

Titan, mraky v atmosféře největší měsíc planety Saturn se svou hustou atmosférou dlouho skrýval mnohá tajemství, ta byla částečně odhalena orbitální sondou Cassini, která pořídila i tento snímek.



Mezi tři mise programu Discovery byly vybrány projekty pro průzkum nitra Marsu nebo komety, nebo zkoumání oceánů na největším měsíci Saturnu Titanu.

The Geophysical Monitoring Station (GEMS)

Cílem GEMS je zkoumání nitra Marsu, jeho složení a struktury, k čemuž by měla sloužit robotická sonda, která by přistála na povrchu planety. O misi se má starat laboratoř proudových pohonů v Kalifornii (JPL), která je součástí NASA. Sonda by s sebou nesla tři experimenty, jeden pro sledování seismické aktivity Marsu, termální zařízení měřící pod povrchem unikání tepla z jádra planety a radiové měření, které by určilo mimo jiné velikost jádra Marsu.

Titan Mare Explorer (TiME)

Předmětem zkoumání mise TiME mají být oceány na Titanu obsahující hlavně metan a etan. Robotická sonda by jako druhá v historii přistála na povrchu Titanu a plovala by na hladině oceánu. V případě realizace mise TiME by lidstvo poprvé zkoumalo oceán mimo planetu Zemi. Projekt by měla mít na starosti laboratoř aplikované fyziky na univerzitě Johns Hopkinse.
Comet Hopper
Poslední navrhovanou misí je zkoumání jádra a evoluce některé z komet létajících sluneční soustavou. Robotická sonda by opakovaně přistála na povrchu tělesa a zkoumala jeho proměny při cestování ke Slunci a od něj. O program by se staralo vesmírné středisko Goddard.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Financování výzkumu

NASA odhaduje celkovou cenu teleskopu Jamese Webba na 8,7 miliard dolarů

Neustále protahovaný projekt nástupce Hubblova teleskopu se stal zase o něco dražší. Jeho cena neustále roste, a to je trnem v oku mnohým americkým politikům, kteří mají v plánu projekt zrušit. Původní odhadovaná cena vesmírného teleskopu nové generace totiž byla 3,5 miliardy dolarů, podle aktuální revize projektu bude ale celková cena s prvními 5 roky operací 8,7 miliard dolarů.

celý článek

SETI obnovuje hledání mimozemských civilizací s pomocí soustavy teleskopů ATA

Soukromý instutut SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence) oznámil, že se mu podařilo vydělat 200 tisíc dolarů a hodlá znovu obnovit výzkum s pomocí soustavy teleskopů Allen Telescope Array (ATA) dřívě známé jako One Hectare Telescope (1hT). Provoz soustavy byl kvůli nedostatečným financím v dubnu 2011 ukončen, teprve nyní se podařilo sehnat dostatečné peníze pro obnovení provozu.

celý článek

NASA přichází z vlastním zhodnocením projektu JWST, start se možná uskuteční až po 2020

Podle ředitele programu Vesmírného teleskopu Jamese Webba Ricka Howarda by bylo možné počítat se startem v roce 2018, vyžadovalo by to ale další finance od vlády. To se zdá po přijetí rozpočtových omezení NASA na příští rok nepravděpodobné. Projekt se tedy zřejmě odsune až do následující dekády, pokud to vůbec ještě bude mít nějakou cenu.

celý článek

Nástupce Hubblova teleskopu, JWST, nezískal v americkém senátu potřebné finance

Návrh na seškrtání rozpočtu byl součástí většího balíku škrtů v rozpočtu NASA na rok 2012, který prošel subkomisí pro obchod, spravedlnost a vědu. Předsedou této komise je republikánský kongresman Frank Wolf, který už dříve ostře vystupoval proti spolupráci NASA s Čínou. Rozhodující jednání proběhlo 13. července a návrh byl přijat. Všechny doplňující návrhy, které přesouvaly finance z jiných oblastí, aby zachránily projekt JWST byly zamítnuty.

celý článek

Amerika se rozhoduje zda bude s Čínou spolupracovat ve vesmíru a při cestě na Mars

4. května před komisí pro obchod, spravedlnost a vědu prohlásil John Holdren, vědecký poradce Baracka Obamy, že prezident vidí Čínu jako potenciálního partnera pro pilotované vesmírné mise. "Civilní spolupráce v blízké budoucnosti by mohla otevřít dveře dalším společným krokům USA a Čínské lidové republiky ve vesmíru, kterým by mohla být dokonce cesta na Mars." Až nastane čas, kdy lidé poletí na rudou planetu, půjde o nesmírně drahou záležitost a podle Obamy stojí za to přemýšlet nad tím, zda do této mise půjdou Američané jako jeden národ, nebo se pokusí o mezinárodní spolupráci s Čínou a dalšími státy. Nicméně cesta lidí na Mars je zatím hudbou daleké budoucnosti a jakákoliv spolupráce s Čínou při této misi je prozatím pouhá spekulace a bude záležet na aktuálních vzájemných vtazích Ameriky a Číny.

celý článek

Evropská komise chce proplést Evropu internetovou sítí nového věku

Komisařka Neelie Kroes, která má na zodpovědnost digitální agendu, v úterý vyhlásila výzkumný a investiční program pro výstavbu vysokokapacitní internetové sítě nové generace FI-PPP (Future Internet Public Private Partnership). Program je součástí strategie Evropa 2020 a měl by zajistit novou architekturu budoucího internetu, která zajistí dostatečnou kapacitu pro očekávaný exponenciální nárůst přenosu dat. S rozvojem mobilního připojení k internetu a neustálým nárůstem objemu přenášených dat bude brzy nové internetové spojení nejen v Evropě nutností.

celý článek

Rozpočtová krize v USA byla ukončena na poslední chvíli, operace NASA pokračují podle plánu

Rozpočtová krize byla v Americe zažehnána, nicméně pouze za cenu obrovských škrtů, které si vynutila republikánská strana. Nedojde tedy k okamžitému uzavření úřadů, parků, muzeí nebo vládních výzkumných institucí, nicméně jejich financování může být ohroženo, bylo totiž dohodnuto seškrtání 38 bilionů dolarů do konce fiskálního roku, tedy 30. září.

celý článek