V některých zahraničních internetových médiích se začaly objevovat články o nové teorii astrofyziků Johna Matese and Daniela Whitmire z Loiuisianské Univerzity, kteří se snaží vysvětlit chování některých komet. Podle této studie existuje ve sluneční soustavě gigantická planeta, o které doposud nikdo nic nevěděl. Jen tak je podle nich možné vysvětlit oběžné dráhy některých komet s velkou periodou oběhu.
Neznámý objekt byl pojmenován Tyché, podle řecké bohyně šťastné náhody. Jméno Tyché astronomové vybrali, protože nová teorie se podobá jedné dřívější, podle té mělo mít Slunce dvojče, které by s ním tvořilo binární hvězdný systém, jméno druhé hvězdy bylo Nemesis, v řeckém světě sesterská bohyně k Tyché. Zůstává otázkou, zda by ale Tyché byla stále ještě planetou, propočty astrofyziků dávají objektu masu 4 Jupiterů. Naopak s velkou pravděpodobností lze říct, že složením by měla být Tyché podobná Jupiteru, mělo by jít o plynného obra, jehož velkou část atmosféry tvoří vodík a helium. Profesor Whitmore si dokonce myslí, že by mohla mít barevné pruhy způsobené podobnými procesy počasí. Jejich poslední studie vyšla v únorovém vydání časopisu Icarus, renomovaného vědeckého časopisu, věnujícímu se hlavně planetárním vědám a solárnímu systému. Teorie o existenci Tyché je založena na jejich reportu, že víc než 20 % komet sledovaných od roku 1898 se ke Slunci vrací z jiného místa než předpovídá teorie galaktického slapu (galactic tide). Galactic-tide theory vysvětluje zakřivení oběžné dráhy komet s dlouhou orbitou působením galaktických slapových sil na hvězdy uvnitř galaxií. Existence Tyché by znamenala revoluci v nahlížení na sluneční soustavu. O samotném Oortově oblaku, kde by se měla vyskytovat, toho příliš nevíme. Podle vědecké studie by Tyché měla obíhat Slunce ve vzdálenosti až 375násobku vzdálenosti Pluta od Slunce. Mohla by dokonce hostit systém měsíců podobně jako ostatní plynní giganti ve sluneční soustavě. Podle odhadů by teplota na Tyché mohla být kolem -70 °C, asi 4x teplejší než na Plutu, hlavně díky energii, která zůstala v nitru z doby formování objektu. Vědci by nyní chtěli prozkoumat data z mise teleskopu WISE, který během posledních dvou let nasnímal hvězdnou oblohu na 2,7 milionech snímcích v infračerveném spektru. Úkolem této mise bylo identifikovat nejchladnější objekty jak ve vzdáleném vesmíru, tak ve sluneční soustavě. Studie, která vyšla v magazínu Ikaros, naznačuje, že pokud v Oortově oblaku objekt velikost Tyché opravdu existuje, měl by v datech mise WISE existovat důkaz. Nejedná se o první teorii existence gigantického objektu za orbitou Pluta. Celý tento vzdálený region solárního systému zůstává ukrytý v mrazivém Oortově oblaku, zahalujícím celou sluneční soustavu do plynů, úlomků ledu a dalších objektů a rozpínajícím se až celý světelný rok od Slunce. Pro existenci Tyché, nicméně neexistují žádné důkazy, podivné chování komet lze vysvětlit i jinými teoriemi. To však nic nemění na tom, že Oortův oblak v sobě může skrývat mnohá tajemství, o kterých doposud nikdo ani netuší. Světlo do tmy na okraji sluneční soustavy by mohla vnést kromě analýzy dat z mise WISE také sonda New Horizons, která je na půl cesty k Plutu.