Vesmírná mise sondy Planck pod taktovkou ESA začala v roce 2009, jejím úkolem je snímat oblohu v mikrovlném záření o vlnových délkách 0,35-100 milimetrů. Díky citlivosti přístrojů je sonda schopna měřit tzv kosmickou mikrovlnou radiaci (cosmic microwave background), což jsou zbytky energie vytvořené při zrodu vesmíru při velkém třesku.
Planckova observatoř se nachází v Lagrangeově bodě L2 systému Země - Slunce, to znamená, že se vždy nachází asi 150 milionu kilometrů od Země směrem od Slunce. Toto umístění mu umožňuje snímat vesmír bez rušivých vlivů ze Země. 11. ledna prezentovali vědci z 15 zemí na 25 vědeckých studií vycházejících z měření Planckovy observatoře. Mezi nimi byl prezentován seznam 10 tisíc objektů, které byly analyzovány. "Kromě snímání kosmické radiace Planck zaznamenává také různé objekty mezi mléčnou dráhou a radiací na pozadí," řekl Douglas Scott, profesor z University of British Colombia. Nová data by mohla astronomům mimojiné pomoci ve zkoumání procesů, které vedou ke zrození hvězd. Mezi objekty zkoumanými vědci pomocí planckovy observatoře jsou obrovská studená oblaka prachu, ale také doposud neznámé klastry galaxií. V neposlední řadě jsou mezi daty také informace o oblacích studených plynů smíchaných s prachem v naší vlastní galaxii. Byla objevena oblaka s hustými jádry jejichž teplota nevyšplhá výše než na 7 stupňů nad absolutní nulu. Zkoumáním těchto dat chtějí vědci přijít na to, co vede ke vzniku hvězd v těchto místech. Obecně lze říct, že astronomové získali velmi podrobnou mapu hvězdné oblohy. Ne všechny objekty v ní jsou ale známé a vysvětlené. Zatímco Planckova observatoř bude tuto mapu zdokonalovat a zpřesňovat, na vědcích zůstává úkol tato data interpretovat a vyvodit z nich závěry, které zase o něco rozšíří naše obzory.