Změny ve vyzařování energie Krabí mlhoviny nutí vědce překalibrovat vesmírné teleskopy

16. 01. 2011

Vesmírné sondy Vesmír Supernovy Krabí mlhovina Mlhoviny Fermi (teleskop)

V roce 1054 dorazilo k Zemi světlo z exploze hvězdy vzdálené 6,5 tisíce světelných let. Exploze supernovy vychrlila z umírající hvězdy obrovské množství materiálu, který v ní byl po miliony let hromaděn a v centru zůstala neutronová hvězda, která rotuje 30x za sekundu a vydává silné rentgenové záření. Toto záření bylo po dekády vědci považováno za tak stabilní, že podle něj začali kalibrovat některé přístroje, zejména ty, které se nachází ve vesmíru. Nová měření ale ukazují, že vysokoenergetický output krabí mlhoviný není až tak stabilní, jak se doposud myslelo.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.

Image credit:

Mike Cherry a Gary Chase z vědeckého týmu na univerzitě v Louisianě (LSU) objevili při zkoumání dat z vesmírného teleskopu Fermi, slabé blikání krabí mlhoviny. Rozhodli se tento jev důkladněji prozkoumat a když bylo zřejmé, že energetické hodnoty podle dat z Fermi skutečně fluktuují, vzali si na pomoc data z jiných zdrojů. Porovnání dat ze sond RXTE a evropské observatoře Swift v kombinaci s daty z Fermi ukázalo, že úrovně v některých částech sledovaného spektra poklesly až o 7 procent během dvou let. 

Studie, která vyjde 1. února v The Astrophysical Journal Letters, poukazuje také na různé hodnoty světelného záření nebo záblesky gamma záření. To vše nasvědčuje spíše nestabilitě celé mlhoviny, která zřejmě prochází velmi dynamickým vývojem. Podle všeho jsou energetické hodnoty pulzaru v centru mlhoviny nadále stabilní, příčina tedy zřejmě není přímo v centru, ale spíše v jeho centrální oblasti s poloměrem 1 světelného roku.