
Data z teleskopu Hubble a dalších observatoří naznačují, že červený veleobr Betelgeuse prošel v roce 2019 událostí, při které přišel o materiál z podstatné části svého povrchu. Tento jev by ze Země pozorovatelný jako výrazné pohasnutí této hvězdy v souhvězdí Orionu. Vědci to označili za SME (Surface Mass Ejection), což je chování, které u běžné hvězdy doposud pozorováno nebylo.
Plánovaný nový vesmírný teleskop Roman (Nancy Grace Roman Space Telescope) postoupil na podzim 2021 do další fáze svého vývoje, když NASA schválila jeho design a ověřila, že bude fungovat tak, jak bylo navrženo. Teleskop tak přešel do fáze samotné výroby a následného testování. Výkonný teleskop Roman bude zkoumat vesmír v infračerveném spektru, do vesmíru by měl letět před rokem 2027.
Astronomové objevili pomocí teleskopu Hubble první magnetické pole u planety obíhající jinou hvězdu než Slunce. Jedná se o exoplanetu HAT-P-11 b u oranžové hvězdy ve vzdálenosti 124 světelných let. Magnetické pole chrání Zemi před slunečními větry a radiací z vesmíru, jeho přítomnost proto vědci považují za jeden z klíčových faktorů, který má vliv na existenci života na planetě.
Díky unikátnímu postavení několika galaxií se vědcům podařilo identifikovat zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Nachází se neuvěřitelných 28 miliard světelných let a byla objevena díky fenoménu známému jako gravitační čočka. Hvězda s neformálním označením Earendel by mohla mít podle odhadu astronomů až 500 slunečních mas.
Pozorování teleskopem Hubble ukazují, že v kolizi neutronových hvězd GW170817 vznikly proudy radiace pohybující se zdánlivě nemožnou rychlostí. Při pohledu ze Země se zdálo, že jsou až 7x rychlejší než světlo. Podle nové studie se jednalo o iluzi označovanou jako superluminální rychlost způsobenou úhlem, pod kterým byly proudy pozorovány. Jejich skutečná rychlost se blížila i tak úctyhodným 99.97 % rychlosti světla.