Hmota se na Zemi běžně vyskytuje ve třech známých skupenstvích: plynném, kapalném a pevném. Ve vesmíru je nicméně nejčastější čtvrté skupenství (alespoň u viditelné hmoty): plazma. Existují však i další skupenství, patří mezi ně například Boseho-Einsteinův kondenzát (BEC) tvořený bosony při teplotách kolem absolutní nuly. V tomto skupenství jsou pozorovatelné kvantové efekty na makromolekulární úrovni. S první teoretickou zmínkou o BEC přišel indický fyzik Šatendranáth Bose v roce 1925. Poprvé se jej podařilo vyrobit v roce 1995.
Francouzským a německým vědcům se podařilo dosáhnout rekordně nízké teploty v laboratorních podmínkách. Pomocí laserů snížili teplotu boseho-einteinova koncentrátu na 38 pikokelvinů. Jde o pouhý zlomek stupně nad absolutní nulou (0 K, -273,15 °C), která představuje nejnižší dosažitelnou teplotu.
Vědci na Amherst College (USA) a Aalto University (FIN) vytvořili poprvé třídimenzionální skyrmion v Boseho-Einsteinově kondenzátu. Skyrmion je částice, která byla teoreticky předpovězena před 40 lety, ale až nyní se ji podařilo prokázat empiricky. Tato částice má určité vlastnosti podobné kulovému blesku a vědci chtějí s pomocí tohoto výzkumu nejen poznat lépe tento fenomén, ale také zjistit, zda by nešel využít například ve fúzních reaktorech.
Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo poprvé ve vesmíru vyprodukovat unikátní skupenství hmoty známé jako Boseho-Einsteinův kondenzát. Jde o zvláštní skupenství hmoty, které vzniká při ochlazení atomů plynu na teploty blízké absolutní nule a jejich následném stlačení do velmi hustého kondenzátu. Experiment s označením Matter-Wave Interferometry in Microgravity (MAIUS-1) proběhl už začátkem roku 2017, v magazínu Nature nyní vyšly jeho závěry.
Vědci dokáží vytvořit laser ze světla z libovolné části elektromagnetického spektra - až na gama záření. To by se nyní mohlo změnit: nový matematický model fyzika Allena Millse totiž ukazuje, jak by šlo využít exotických atomů pozitronia k vytvoření gama laseru.
Pomocí laserů se americkým a rakouským vědcům podařilo přeskupit velmi chladné atomy stroncia do komplexní struktury, která není v běžném prostředí k vidění - Rydbergova polaronu. "Objevili jsme nový způsob, jakým se atomy sestavují do molekul" říká fyzik Tom Killian z Rice University (USA), který vedl studii publikovanou v magazínu Physical Review Letters. Na teoretických podkladech pro experiment pracovali vědci na Vienna University of Technology a Harvard University.