Astronomové si lámou hlavu s černou dírou ve středu galaxie GN-z11. Nová pozorování prostřednictvím JWST zřetelně ukazují zářivé galaktické jádro, které napovídá, že se v něm nachází supermasivní černá díra pohlcující materiál ze svého okolí. Pozorují ji však pouhých 400 milionů let po předpokládaném vzniku vesmíru, a to je příliš brzy na to, aby se mohla zformovat, alespoň podle našeho aktuálního vědeckého poznání.
Astronomové našli pomocí dalekohledu Jamese Webba zatím nejvzdálenější aktivní supermasivní černou díru CEERS 1019. Teleskop ji pozoroval v kvazaru v období pouhých 570 milionů let po velkém třesku. Podle vědců to naznačuje, že obří černé díry existovaly už v raném vesmíru. Zatím však nedokáží vysvětlit, jak mohly tak brzo vzniknout.
Tým vedený vědců vedený Hayley Williamsovou objevil na snímku z vesmírného dalekohledu Jamese Webba malou galaxii, která vytvářela nové hvězdy nezvykle rychle vzhledem ke své velikosti. Galaxie, kterou pozorovali přibližně 500 milionů let po Velkém třesku, patří k nejmenším, které byly v takové vzdálenosti pozorovány. Objev může pomoci astronomům porozumět galaxiím, které existovaly krátce po vzniku vesmíru.
8. únor 2024 
Vesmír
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
