Nové technologické postupy odhalily z historických dat ze 70. let první důkazy o žhavém jádru Měsíce.
Analýza měsíčních hornin přivezených čínskou vesmírnou sondou Chang’e 5 ukázala, že pochází z lávy, která na Měsíci tekla před necelými 2 miliardami let. Jedná se o nejmladší lunární materiál, který mohli vědci z blízka prozkoumat. Podobné stáří už vědci odhadovali analýzou kráterů z oběžné dráhy, ale potvrdit jej mohli až zkoumáním dovezených vzorků.
Krátce po svém zformování byl Měsíc pokrytý globálním lávovým oceánem. Těžké minerály se v tomto období postupně dostávaly do větší hloubky až na povrchu zůstaly jen ty nejlehčí, které vytvořily slupku. Pozdější dopady planetek a komet tuto slupku narušily a odhalily na některých místech plášť tvořený těžšími minerály. Hned dvě nové vědecké studie popisují, kde je plášť Měsíce odkrytý a kudy tak lze nahlédnout do jeho nitra.
Vědci si už od 60. let lámou hlavy s tím, co vězí za magnetizovanými horninami, které dovezli američtí astronauti z Měsíce při misích Apollo. Měsíc totiž magnetickým polem srovnatelným s tím zemským nedisponuje, na Měsíci neexistují dva magnetické póly jako na Zemi a magnetické pole je velmi slabé a nepravidelné. Kusy měsíčních hornin dovezených na Zemi ale indikují, že vznikly v prostředí s magnetickým polem. Tým mladých vědců ve své studii navrhuje mechanismus, který by ale mohl stát za vznikem lunárního magnetického pole v minulosti, do dnešního dne ale nepřežilo, protože Měsíc se stále více vzdaluje od své planety.
11. říjen 2021 
Měsíc
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
