Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 má jednu polokouli pokrytou vodíkem a druhou heliem

25. 07. 2023

Bílý trpaslík Hvězdy

Astronomům vedeným Ilarií Caiazzoseovou se podařilo identifikovat unikátního bílého trpaslíka, který se liší od ostatních - jedna jeho polokoule je pokryta vodíkem a druhá heliem. Jedná se o drobnou hvězdu ve vzdálenosti 135 světelných let, která už vlastní jiné prvenství - jde o nejmasivnější známou hvězdu svého druhu.

Bílý trpaslík, jádro

Ilustrace složení bílého trpaslíka.

Image credit: University of Warwick/Mark Garlick

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.

Po vzniku bílých trpaslíků dochází k ponoření těžších prvků do nitra a na povrchu zůstává hlavně vodík. Vědci nicméně předpokládají, že jak se objekt postupně ochlazuje, dochází k promíchání vodíku a těžších prvků.

K tomu zřejmě dochází i u bílého trpaslíka ZTF J1901+1458. Podle vědců je to způsobeno jeho magnetickým polem 

	ZTF J1901+1458	135 ly