Nezvyklá supernova AT2018cow měla zřejmě překvapivě plochý tvar
01. 04. 2023
Nová analýza polarizace světla ukazuje, že supernova AT2018cow zachycená před pěti lety byla tak plochá, že vyzývá k přehodnocení našeho současného chápání vesmíru. Jde o další ze zvláštností této události, u které bylo už dříve zjištěno, že byla 10-100x silnější než běžné supernovy.
Objev AT2018cow
Událost AT2018cow se objevila v červenci 2018 jako jasná světelná záře, kterou vědci spatřili náhodou pomocí observatoře ATLAS. Ta se soustředí na přechodné události, které trvají v řádech minut, hodin až dní a jsou potom obvykle zkoumány do detailu dalšími zařízeními.
Záblesk AT2018cow byl vědci označen jako supernova typu Ib, pro kterou je typická přítomnost neutrálního helia. Objevuje se také označení typu Ic-BL, který indikuje vysokou rychlost expanze materiálu krátce po explozi. AT2018cow se také řadí mezi tzv. FBOT události (Fast Blue Optical Transient), kterých doposud bylo pozorováno jen pět.
Plochá exploze
Nově vědci pomocí polarizace světla z AT2018cow dokázali zrekonstruovat tvar její exploze.
Většina explozí ve vesmíru má sférický tvar, který vychází z kulatého tvaru hvězd. AT2018cow je od této podoby ale zatím nejdál a připomíná spíš disk.
Výbuch měl v době pozorování polarizovaného světla velikost srovnatelnou se sluneční soustavou. Vědci jej lokalizovali do galaxie CGCG 137-068 ve vzdálenosti 180 milionů světelných let.
Exploze AT2018cow nicméně zůstává nadále záhadou a vědci doufají, že nové poznatky o jejím průběhu pomohou k lepšímu porozumění vývoje hvězd, supernov a celého vesmíru.
Výjimečně zářivý záblesk z loňského roku mohl být způsoben roztrháním hvězdy, nebo vznikem černé díry
11. 1. 2019 Loni v červenci zaznamenaly vesmírné i pozemní observatoře unikátní událost, šlo o záblesk asi 10x silnější než běžná supernova. Vědci však doteď přesně neví, co tuto událost mohlo způsobit, nic podobného totiž doteď nezpozorovali. Existují dvě hlavní teorie vysvětlující. co záblesk způsobilo, ke každé z nich byla publikována vědecká studie. Podle první teorie mohlo jít o vznik černé díry, nebo neutronové hvězdy za specifických podmínek, podle druhé teorie mohlo dojít k roztrhání hvězdy černou dírou.
Detekovaná událost nese označení AT2018cow, avšak neoficiálně se jí říká kráva podle posledních tří náhodně přidělených písmen. Došlo k ní v galaxii CGCG 137-068 vzdálené asi 200 milionů světelných let v souhvězdí Hercules. První tři dny po detekci zářil zdroj AT2018cow velmi intenzivně ve většině světelného spektra, poté v rozmezí několika měsíců postupně pohasínal.
Událost byla poprvé detekována teleskopem Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System na Havaji, následně k němu zamířily své detektory i další observatoře, například: rentgenové vesmírné teleskopy NuSTAR, Integral a XMM Newton, SWIFT pozorující gama záření a pozemní observatoře Sloan Digital Sky Survey, Liverpool Telescope a William Herschel Telescope.
Jedním z možných vysvětlení je doslova roztrhání hvězdy gravitací černé díry. Podle studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society by však šlo o kompaktní hvězdu, zřejmě bílého trpaslíka a masivní černou díru blížící se svou hmotností supermasivním černým dírám v jádrech galaxií.
Další studie přichází s jiným vysvětlením: mohlo by jít o supernovu. Ultrafialové a viditelné světlo mohlo být způsobeno vznikem černé díry nebo neutronové hvězdy a následné záření by způsobil dopad materiálu na nové vytvořený objekt. Typicky je však část světla supernovy blokována obálkou materiálu, který je před explozí odhazován původní hvězdou do okolí. V tomto případě by šlo o relativně malou hvězdu, která nevyprodukovala dostatečné množství takového materiálu a umožnila tak průchod záření bez překážky.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích
Zprávy
Katalog hvězd
Vesmírné mise
O Living future
Nejnovětší zprávy
Katalog blízkých hvězd
Nejbližší exoplanety
Vesmírné mise
rss
twitter
facebook
