Díky unikátnímu postavení několika galaxií se vědcům podařilo identifikovat zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Nachází se neuvěřitelných 28 miliard světelných let a byla objevena díky fenoménu známému jako gravitační čočka. Hvězda s neformálním označením Earendel by mohla mít podle odhadu astronomů až 500 slunečních mas.
Gravitační čočka je jev, při kterém je světlo vzdáleného objektu deformováno masivním objektem v popředí. Objekt v popředí, většinou masivní hvězda nebo celá galaxie, tak vlastně působí podobně jako čočka v dalekohledu. Díky tomuto efektu lze získat zajímavé informace o vzdálených objektech ve vesmíru.
Mikro čočka
Gravitační mikro čočka je podobná metoda, pomocí které je ve stejné situaci zkoumán objekt v popředí.
Gravitační čočku v tomto případě způsobily galaxie v kupě WHL0137-08. Astronomové jejím směrem zamířili teleskop Hubble a posbírali světlo za celkem 9 hodin. Na snímcích se objevila hvězda s rudým posuvem z=6,2, jejíž světlo gravitace bližších galaxií zvětšila podobně jako lupa.
Hvězda má podle nové studie publikované v magazínu Nature mezi 50 a 500 hmotnostmi Slunce a září milionkrát více. Světlo, které Hubble zachytil, hvězda Earendel emitovala v době, kdy byl vesmír méně než miliardu let. Díky jeho rozpínání se nicméně nachází úctyhodných 28 miliard světelných let daleko.
Předchozí rekordman Icarus (MACS J1149 Lensed Star 1) byl objeven také teleskopem Hubble v roce 2018. Tuto hvězdu teleskop pozoroval asi 4 miliardy let po vzniku vesmíru ve vzdálenosti asi 14 miliard světelných let.
Nejedná se nicméně o nejvzdálenější pozorovaný objekt ve vesmíru. Tím je galaxie GN-z11, která se nachází asi 32 miliard světelných let daleko.
16. 12. 2020 Zatím nejvzdálenější známá galaxie nese označení GN-z11 se nachází neuvěřitelných 32 miliard světelných daleko. Vědcům pracujícím s teleskopem Keck na Havaji se u ní podařilo na krátkou dobu zachytit několikasetkrát zvýšenou zářivost v infračerveném světle. Podle nové studie publikované v magazínu Nature Astronomy by mohlo jít o záblesk gama záření z doby krátce po velkém třesku. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o nejstarší známý gama záblesk.
Galaxie GN-z11
GN-z11 je galaxie s výrazným rudým posuvem (z=11,09), jejíž objev byl publikován v roce 2016. Rudý posuv je výsledkem prodloužení vlnové délky světla, které z galaxie vychází.
Kde se nachází GN-z11?
Pozorované světlo k nám z galaxie GN-z11 letělo 13,4 miliard let, pozorujeme ji tedy pouhých 400 milionů let po Velkém třesku. Vesmír se nicméně po tuto dobu rozpínal a vzdálenost GN-z11 se tak o hodně zvětšila - až na aktuálních 32 miliard světelných let.
V takto krátké době po velkém třesku teprve vznikaly první hvězdy a galaxie. Záblesk detekovaný na takovou vzdálenost musel být obrovský a mohl by být evidencí evoluce prvních galaxií. Podle vědců by mohlo jít o záblesk gama záření - jev, který provází některé supernovy. Původně záblesk trval zhruba 20 sekund, rozpínání vesmíru jej ale po cestě k Zemi natáhlo na téměř 3 minuty. Díky rozpínání vesmíru se také natáhla vlnová délka záření, které se z gama záření proměnilo na blízké infračervené záření.
Záblesky gama radiace
Záblesky gama záření (GRB, Gamma-Ray Burst) jsou spíše vzácné, objevují se v typické galaxii jen několikrát za milion let. Narazit na něco takového u konkrétní galaxie je tedy téměř nemožné. Nově pozorovaný záblesk by tak mohl znamenat častější míru výskytu těchto jevů v raném vesmíru.
Předchozí nejstarší gama záblesk GRB 090429B nastal o 100 milionů let později. Záblesk z GN-z11 je tedy nejstarší známou detekovanou událostí.
Více informací