Bílí trpaslíci jsou zbytky hvězdných jader, která postupně chladnou. Pro tyto objekty je typické, že v nich už neprobíhá termojaderná fúze, alespoň si to vědci doposud mysleli. Nová analýza více než 700 bílých trpaslíků nyní ukazuje, že v tenké slupce na povrchu bílých trpaslíků by fúze vodíku mohla pokračovat. Pokud se to potvrdí, mohlo by to znamenat zpochybnění stáří bílých trpaslíků a také některých hvězdokup.
Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.
Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.
Ke svému výzkumu vědci využili více než sedmi stovek bílých trpaslíků ve dvou kulových hvězdokupách: M3 a M13. Obě skupiny hvězd mají podle podílu těžkých prvků podobné stáří, liší se ale druhem hvězd, ze kterých časem vzniknou bílí trpaslíci. Ve hvězdokupě M13 jsou hvězdy modřejší a tedy s vyššími teplotami. Analýza ukázala, že kolem 70 % bílých trpaslíků v M13 zřejmě pokračuje ve fúzi vodíku. Astronomové používají teplotu bílých trpaslíků společně s hmotností pro určení jejich stáří. Čím chladnější trpaslík, tím vyšší je jeho stáří. Termojaderná fúze na jejich povrchu by ale tento proces výrazně zpomalila a odhadované stáří by se tak mohlo lišit až o miliardu let. Pokud se tyto závěry potvrdí, znamenalo by to nutnost přehodnocení stáří také některých hvězdokup. Vědci totiž využívají věk bílých trpaslíků pro odhadnutí i jejich stáří.