V Kuiperově pásu se nachází dvě rozdílné skupiny těles

Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun. Tvoří jej velmi chladná tělesa, z nichž největší je Pluto a Eris, většinou jde ale o malé planetky. Vědci nyní zjistili, že planetky s červenějším povrchem mají podobné oběžné dráhy. Tento výzkum naznačuje, že v oblasti existují nejméně dvě skupiny těles, které vznikly odlišným způsobem, a zřejmě na jiném místě.

2007 OR10

2007 OR10 Ilustrace planetky 2007 OR10, která se nachází v Kuiperově pásu.



Analýzou oběžných drah a barev známých těles nyní vědci vedení Mohamadem Ali-Dibem zjistili, že červené a šedé objekty mají výrazně odlišné oběžné dráhy. Následná analýza ukázala, že tyto skupiny zřejmě vznikly na odlišných místech, což vedlo k jejich rozdílným oběžným drahám a také zbarvení jejich povrchu.

Kuiperův pás

Největší objekty v Kuiperově pásu

Kuiperův pás je oblast na okraji sluneční soustavy ve vzdálenosti od 30 do 50 AU od Slunce (1 AU je vzdálenost Země od Slunce). Tento pás asteroidů je výrazně větší a masivnější než pás mezi planetami Mars a Jupiter. Kromě drobných těles se v Kuiperově pásu nachází množství větších objektů, z nichž některé jsou klasifikovány jako trpasličí planety.

Objekt Klasifikace Velikost
průměr v km
Vzdálenost
AU
Poznámka
Pluto trpasličí planeta 2 370 30-49 největší těleso v Kuiperově pásu
Eris trpasličí planeta 2 326 38-98 nejmasivnější těleso v Kuiperově pásu
Haumea trpasličí planeta 1 595 35-52
2007 OR10 potenciální trpasličí planeta 1 535 33-101
Makemake trpasličí planeta 1 430 39-53
Quaoar potenciální trpasličí planeta 1 070 42-45
Sedna potenciální trpasličí planeta 995 76-888
2002 MS4 planetka 934 36-48
Orcus planetka 910 31-48
Salacia planetka 854 37-47
2003 AZ84 planetka 772 32-47
2014 EZ51 planetka 770 41-64
2015 RR245 planetka 770 34-129
2002 AW197 planetka 768 41-54
2003 OP32 planetka 735 39-48
Varda planetka 705 40-53
2005 RR43 planetka 702 37-49
1995 SM55 planetka 701 37-46
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Kuiperův pás

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru raketa Falcon Heavy

Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o nejvzdálenější místo ve sluneční soustavě, kam Falcon Heavy něco pošle. Zatím nejdál letěla Tesla Elon Muska vynesená při prvním letu k oběžné dráze Marsu.

celý článek

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

celý článek

Planetka za oběžnou dráhou planety Jupiter vykazuje aktivitu podobnou kometě

Vědeckému týmu vedenému Colinem Chandlerem se podařilo objevit aktivitu na jedné z planetek, které obíhají Slunce mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Planetku 2014 OG392 obklopuje podobné koma, jako mají komety, které se táhne až do vzdálenosti 400 tisíc kilometrů (0,0026 AU).

celý článek

Nezvyklý tvar planetky Arrokoth by mohl být výsledkem zahřívání Kuiperova pásu

Planetka Arrokoth, známá také jako Ultima Thule nebo 2014 MU69, zřejmě v prvních 100 milionech let od svého vzniku výrazně změnila svůj tvar. Tvar planetky připomínající sněhuláka s dvěma zploštělými koulemi je zřejmě výsledkem úniku plynů. Vyplývá to ze studie vědců z Chinese Academy of Sciences a Max Planck Institute for Solar System Research publikované v magazínu Nature Astronomy.

celý článek

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

Sluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

Za oběžnou dráhou Neptunu bylo nalezeno víc než sto nových velkých planetek

V datech z Dark Energy Survey (DES) se vědcům podařilo identifikovat na 300 planetek, které obíhají Slunce za oběžnou drahou planety Neptun. Je mezi nimi také více než stovka nově objevených objektů patřících do sluneční soustavy, o kterých doposud nikdo nevěděl.

celý článek

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek