Jádro Saturnu by k překvapení vědců mohlo zabírat víc než polovinu planety

Jeden ze Saturnových prstenců vědcům prozradil vlastnosti jádra planety ukrytého pod hustou atmosférou. Nový výzkum ukazuje, že se nejedná o malé skalnaté jádro s ledem, jak se původně předpokládalo. Namísto toho to vypadá, že jádro Saturnu je doslova obří a bohatě prostoupené vodíkem a heliem.

Saturn, s prstenci

Saturn, s prstenci



Aby se dozvěděli více o nitru vzdálené planety, zaměřili se Christopher Mankovich a Jim Fuller trochu nečekaně na její majestátní prstence. Vnitřní struktura planety by totiž měla mít vliv na její gravitační pole a to zase na strukturu prstenců. Nejvíc na nejbližší z těch větších - prstenec C, který se stal předmětem výzkumu ve studii, která bude publikována v magazínu Nature. 

Data pro studii vědci získali z dnes už vysloužilé sondy Cassini. V nich mohli pozorovat deformace v prstenci, ze kterých vypočítali, že se v jádru planety nachází kamení a led o hmotnosti 17 zeměkoulí. Společně s nimi je nicméně v jádru ještě dalších 38 hmotností Země vodíku a helia. Jádro má tak celkem 55 hmotností Země z celkových 95, které má celá planeta.

Nový výzkum ukazuje, že vznik plynných obrů nemusí tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Vědci doposud předpokládali, že podobné planety vznikají jako skalnaté a postupně na sebe nabalují stále větší obálku plynů. Podle nového výzkumu to ale vypadá, že Saturn obsahoval velké množství lehkých plynů už od začátku.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Saturn

V oceánu pod povrchem Enceladu by mohly být mořské proudy

Počítačové situace naznačují, že by pod povrchem měsíce Enceladus u planety Saturn mohly existovat oceánské proudy. Podle vědců by byly poháněny rozdílnou salinitou v různých regionech. Podpovrchový oceán se tak částečně podobá těm na Zemi.

Při misi Dragonfly by k Titanu mohla letět také sonda, která si na měsíci Saturnu sama vyrobí palivo pro cestu zpět

Detailní průzkum největšího měsíce planety Saturn Titanu je v hledáčku vědců už dlouho. Je to dáno jeho unikátností ve sluneční soustavě, měsíc má totiž hustou atmosféru a jezera na povrchu tvořená metanem a dalšími sloučeninami. Nejvíce informací o Titanu máme z mise Cassini, která jej zkoumala z oběžné dráhy, a malého modulu Huygens, který přistál na jeho povrchu. NASA nyní plánuje novou misi Dragonfly, která na Titan vyšle létající sondu. Nově se také uvažuje o tom, že by součástí této mise byla i sonda návratová, která by si na Titanu sama vyrobila palivo potřebné pro cestu zpět k Zemi.

Na Saturnově ledovém měsíci Rhea byl detekován hydrazin využívaný jako palivo v raketách

Studie v magazínu Science Advances prezentuje analýzu dalekého ultrafialového spektra u světla odraženého od povrchu měsíce Rhea. Výsledky získané při misi Cassini lze vysvětlit přítomností molekul chloru a metanu nebo hydrazinu. Nová studie se věnovala i případnému vzniku těchto sloučenin v prostředí měsíce Rhea a podle vědců se na jeho povrchu nachází monohydrát hydrazinu.

Naklonění osy Saturnu je způsobeno jeho měsíci a také gravitací planety Neptun

Gravitační vliv měsíců planety Saturn stojí za postupně se měnícím sklonem rotační osy tohoto plynného obra. V minulosti za tímto sklonem stál také vliv gravitace planety Neptun, dnes převládá vliv největšího měsíce planety Titanu. S jeho postupným vzdalováním od Saturnu se bude sklon osy planety nadále zvětšovat.

Interakce s dusíkem v atmosféře Titanu by mohla v jeho jezerech vytvářet vrstvy s různou hustotou

Na povrchu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, se nachází jezera, která jsou složena z metanu, etanu a dusíku. Vědci nyní zjistili, že by v těchto jezerech mohly vznikat vrstvy různě hustých tekutin nad sebou. Na rozdíl od Země, kde se voda vrství podle teploty, však tento proces na Titanu vyvolávají chemické reakce s hustou atmosférou.

Měsíc Titan se vzdaluje Saturnu 100x rychleji než se doposud předpokládalo

Pomocí dvou nových metod se vědcům podařilo spočítat rychlost, s jakou se od planety Saturn vzdaluje její největší měsíc Titan. Oproti dosavadním odhadům se Titan vzdaluje až stokrát rychleji. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Nature Astronomy.

Za vysokými teplotami v atmosféře Saturnu by mohly být polární záře

V horních vrstvách atmosféry Saturnu jsou podobné teploty jako u Země. Není však zřejmé, proč tomu tak je: u Země za vysokými teplotami totiž stojí sluneční záření, které je u vnějších planet výrazně slabší. Podle nové studie by naměřené teploty u Saturnu mohly být vysvětleny polárními zářemi.