Jeden ze Saturnových prstenců vědcům prozradil vlastnosti jádra planety ukrytého pod hustou atmosférou. Nový výzkum ukazuje, že se nejedná o malé skalnaté jádro s ledem, jak se původně předpokládalo. Namísto toho to vypadá, že jádro Saturnu je doslova obří a bohatě prostoupené vodíkem a heliem.
Aby se dozvěděli více o nitru vzdálené planety, zaměřili se Christopher Mankovich a Jim Fuller trochu nečekaně na její majestátní prstence. Vnitřní struktura planety by totiž měla mít vliv na její gravitační pole a to zase na strukturu prstenců. Nejvíc na nejbližší z těch větších - prstenec C, který se stal předmětem výzkumu ve studii, která bude publikována v magazínu Nature. Data pro studii vědci získali z dnes už vysloužilé sondy Cassini. V nich mohli pozorovat deformace v prstenci, ze kterých vypočítali, že se v jádru planety nachází kamení a led o hmotnosti 17 zeměkoulí. Společně s nimi je nicméně v jádru ještě dalších 38 hmotností Země vodíku a helia. Jádro má tak celkem 55 hmotností Země z celkových 95, které má celá planeta. Nový výzkum ukazuje, že vznik plynných obrů nemusí tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Vědci doposud předpokládali, že podobné planety vznikají jako skalnaté a postupně na sebe nabalují stále větší obálku plynů. Podle nového výzkumu to ale vypadá, že Saturn obsahoval velké množství lehkých plynů už od začátku.