Astronomové potvrdili oběžnou dráhu planetky Farfarout - jde o nejvzdálenější pozorovaný objekt ve sluneční soustavě

Na okraji sluneční soustavy, za oběžnou drahou planety Neptun se nachází množství těles různých velikostí s různými oběžnými drahami. Slunce zde svítí už jen velmi slabě a teploty jsou zde velmi nízké - proto není snadné tyto objekty ze Země pozorovat. Astronomům vedeným Chadem Trujillem se nyní podařilo potvrdit oběžnou dráhu zatím nejvzdálenějšího pozorovaného objektu - planetky Farfarout.

Planetka FarFarOut

Planetka FarFarOut



Planetka Farfarout s oficiálním označením 2018 AG37 byla objevena začátkem roku 2018 stejným týmem astronomů. Po dvou letech pozorování nyní vědci byli schopni upřesnit její oběžnou dráhu, která je podle všeho výrazně eliptická. Planetka Farfarout se na své oběžné dráze dostává nejdál od Slunce do vzdálenosti 175 AU, potom se k němu postupně přibližuje až na 27 AU. Pro srovnání: Země se nachází 1 AU od Slunce, Neptun 30 AU a Pluto 30-50 AU.

Farfarout obletí Slunce jednou za zhruba tisíc let a aktuálně se nachází zhruba 132 AU od Slunce. To z této planetky činí nejvzdálenější pozorovaný objekt ve sluneční soustavě. Ještě o něco dál, ve vzdálenosti 152 AU) se nachází vesmírná sonda Voyager 1, kterou ale na teleskopech nevidíme, pouze od ní přijímáme vysílaný signál. Do ještě větší vzdálenosti se dostávají už známé planetky - například Sedna se na své oběžné dráze dostává až do vzdálenosti 893 AU od Slunce, dnes ji ale pozorujeme e vzdálenosti zhruba 84 AU.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Planetky (asteroidy)

Evoluce Cubesatů: ESA je plánuje vybavit miniaturním pohonem a poslat je do hlubokého vesmíru

5. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Cubesaty jsou drobné družice skládané z krychlových dílů o hraně 10 cm. Většinou jsou využívány pro demonstraci nových technologií na oběžné dráze Země. Jsou levné na výrobu i dopravu do vesmíru, kvůli malým rozměrům je nicméně složité je vybavit efektivním pohonem. To by se mělo v následujících letech změnit: evropská mise M-Argo pošle první cubesat jeho vlastní silou do meziplanetárního prostoru, bude zkoumat zatím neprozkoumanou kategorii planetek.

celý článek

Než se sonda OSIRIS-REx vrátí zpět k Zemi se vzorky hornin, proletí naposledy kolem planetky Bennu

4. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda OSIRIS-REx se 7. dubna ještě jednou přiblíží k planetce Bennu. Vědci přidali toto poslední přiblížení k planetce, aby do detailu prozkoumali místo, odkud byly vzorky odebrány. Podle všeho totiž došlo k výraznému narušení povrchu při odběru vzorků v říjnu loňského roku. S odebranými horninami se sonda 10. května vydá zpět k Zemi.

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

28. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

17. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

celý článek

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

V zrnku, které před 11 lety přivezla sonda z planetky Itokawa, byly nalezeny organické sloučeniny

5. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová studie popisuje nález organických sloučenin a molekul vody ve vzorku z planetky Itokawa, které v roce 2010 dovezla na Zemi japonská sonda Hayabusa. Jde o první případ, kdy byly v materiálu z planetky identifikovány organické sloučeniny, které mohly být předchůdci sloučenin, které nakonec vedly ke vzniku života na Zemi. Analýza také ukazuje, jak se tento materiál vyvíjel v průběhu času.

celý článek

Kometa 2019 LD2 se na krátko zastavila mezi trojány planety Jupiter

27. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podle nové studie v magazínu The Astronomical Journal se planetka/kometa 2019 LD2 dočasně zařadila mezi trojany Jupitera. Tento objekt se původně řadil mezi kentaury - ledové planetky mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Neptun. Postupně se však tato planetka začala přibližovat Slunci, zahřívat a vykazovat vlastnosti komet, zejména dlouhý ocas. Nyní se 2019 LD2 nachází v blízkosti planetek na oběžné dráze Jupitera označovaných jako trojany, podle simulací jde ale o umístění dočasné.

celý článek