Studie v magazínu Science Advances prezentuje analýzu dalekého ultrafialového spektra u světla odraženého od povrchu měsíce Rhea. Výsledky získané při misi Cassini lze vysvětlit přítomností molekul chloru a metanu nebo hydrazinu. Nová studie se věnovala i případnému vzniku těchto sloučenin v prostředí měsíce Rhea a podle vědců se na jeho povrchu nachází monohydrát hydrazinu.
Rhea je druhý největší měsíc planety Saturn a devátý největší měsíc ve sluneční soustavě (dosahuje asi 40 % velikosti Měsíce). Vědci předpokládají, že Rhea je ze čtvrtiny tvořena kamennými horninami a zbytek tvoří voda ve formě ledu. Povrch měsíce je posetý množstvím kráterů. Data ze sondy Cassini naznačují, že by měsíc mohl mít systém prstenců, u žádného jiného měsíce zatím prstence objeveny nebyly.
Hydrazin je sloučenina dusíku a vodíku, která má podobné vlastnosti jako čpavek. Na Zemi je hydrazin často používaný jako palivo v raketových motorech. Využívala ho i sonda Cassini, která kroužila kolem planety Saturn mezi lety 2004 a 2017. V blízkosti měsíce Rhea však tyto motory nebyly využívány a detekce hydrazinu na jeho povrchu by tak s Cassini neměla souviset.