Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

Hvězda J005311

Hvězda J005311



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Historie pozorování

V roce 2019 byla v jádru mlhoviny IRAS 00500+6713 objevena centrální hvězda J005311 s nezvykle rychlými hvězdnými větry. Nová pozorování v rentgenovém spektru nyní ukázala, že tento objekt má také nezvyklé složení - dominuje kyslík a neon. V nově publikované studii v magazínu Astronomy and Astrophysics vědci z těchto informací dospěli k závěru, že hvězda vznikla v kolizi dvou bílých trpaslíků. To ale bylo pro vědce překvapení. Kolize dvou bílých trpaslíků totiž většinou vede k supernově a zničení obou hvězd. Další možností je také vznik nového, masivnějšího bílého trpaslíka (objev takového masivního bílého trpaslíka byl oznámen zhruba před rokem). Vše záleží na hmotnosti: bílí trpaslíci totiž mají horní limit zhruba 1,4 slunečních mas, pokud jej překročí, vzniká neutronová hvězda.

Kolize a supernova

Mlhovina IRAS 00500+6713 zřejmě vznikla z binárního hvězdného systému s dvěma bílými trpaslíky. Tyto drobné a velmi husté hvězdy se k sobě neustále přibližovaly, až došlo k jejich kolizi a spojení, ze kterého vzešla relativně slabá supernova. Výsledkem je pozorovaná mlhovina tvořená materiálem, který byl supernovou vymrštěn do bezprostředního okolí, a také zcela nová hvězda. Tato nová hvězda patří do kategorie, která dodnes pozorována nebyla. Intenzivně září v rentgenovém a infračerveném spektru a je zřejmě velmi nestabilní - vědci jí předpovídají životnost maximálně 10 tisíc let. Detekované rentgenové záření bylo natolik silné, že vědci vyloučili možnost, že by šlo o bílého trpaslíka.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Bílý trpaslík

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek

V novách vzniká méně lithia, než se doposud uvažovalo

Nová analýza několika explozí nov ukázala, že v nich vzniká výrazně rozdílné množství lithia. Vědci doposud předpokládali, že v novách vznikla podstatná část dnešního lithia ve vesmíru. Podle nových měření však tento podíl bude zřejmě menší. Zbytek lithia tak nejspíš vznikl v supernovách nebo jiných energetických událostech.

celý článek

Astronomové objevili nejmenšího bílého trpaslíka, který má zároveň i největší hmotnost

Bílý trpaslík je extrémně husté jádro zaniklé hvězdy. Tyto objekty o velikosti Země v sobě mívají materiál o hmotnosti celého Slunce. Vědcům se nyní podařilo najít unikátního bílého trpaslíka: je nejmenší ze všech známých a zároveň je nejtěžší. Podle nové vědecké studie je bílý trpaslík ZTF J1901+1458 výsledkem kolize dvou menších bílých trpaslíků a v budoucnosti by se mohl proměnit v neutronovou hvězdu.

celý článek

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

celý článek

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

celý článek

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Masivní hvězda proletěla kolem černé díry a přišla o své vnější vrstvy, zůstal z ní jen bílý trpaslík

Astronomům se podařilo identifikovat hvězdu, která se přiblížila černé díře natolik, že přišla o podstatnou část své hmoty. Zůstalo z ní jen husté jádro, které nyní pozorují prostřednictvím rentgenových paprsků. Hvězdy se s černými dírami setkávají poměrně často, zřídka se však astronomům podaří pozorovat hvězdu, která takové setkání přežije.

celý článek