Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
V jádrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry a jinak tomu není ani u Mléčné dráhy. V jejím středu leží objekt označovaný Sagittarius A*, který má podle odhadů hmotnost 4 milionů Sluncí. Samotná černá díra není už z principu pozorovatelná, kolem ní však rotuje vysokou rychlostí množství materiálu v akrečním disku, který produkuje intenzivní záření v různých částech elektromagnetického spektra. O něco dál obíhají černou díru masivní hvězdy a oblaka plynů a prachu, z jejichž pohybu lze zjistit další informace o objektu ve středu galaxie. Střed Mléčné dráhy je bohužel pozorovatelný pouze z jižní polokoule Země, od nás lze vidět pouze vnější část disku naší galaxie. I proto vznikají právě na jižní polokouli obří observatoře, které na střed naší galaxie dobře vidí.
Podle propočtů by měla masivní galaxie ve středu kupy Abel 2261 obsahovat supermasivní černou díru o hmotnosti 3 - 100 miliard slunečních mas, tedy výrazně těžší objekt, než je v naší galaxii. Dlouhodobá pozorování rentgenovým teleskopem Chandra však neukazují žádné známky její přítomnosti. Další pozorování teleskopy Hubble a Subaru ukázala, že struktura galaxie vykazuje známky nedávné kolize s jinou galaxií. Oblast s největší hustotou hvězd je na galaxii této velikosti příliš velká a navíc se nachází mimo její jádro. Nicméně ani v této oblasti nebyly nalezeny žádné známky supermasivní černé díry. Další světlo by do problematiky mohl přinést nový teleskop Jamese Webba, který nahradí právě Hubblův teleskop. Do vesmíru by měl letět v tomto roce.