Nezvyklý tvar planetky Arrokoth by mohl být výsledkem zahřívání Kuiperova pásu

17. 10. 2020

Arrokoth Planetky (asteroidy) New Horizons Kuiperův pás

Planetka Arrokoth, známá také jako Ultima Thule nebo 2014 MU69, zřejmě v prvních 100 milionech let od svého vzniku výrazně změnila svůj tvar. Tvar planetky připomínající sněhuláka s dvěma zploštělými koulemi je zřejmě výsledkem úniku plynů. Vyplývá to ze studie vědců z Chinese Academy of Sciences a Max Planck Institute for Solar System Research publikované v magazínu Nature Astronomy.

Arrokoth

Obrázek je uměle obarvený a poskládaný z několika snímků pořízených vesmírnou sondou New Horizons při průletu kolem planetky Arrokoth 1. ledna 2019.

Image credit: NASA

Planetka Arrokoth (2014 MU69, Ultima Thule) obíhá Slunce v Kuiperově pásu mezi vzdálenostmi 42,7-46,4 AU. Jde o první (a jedinou) planetku z této oblasti, která byla prozkoumána zblízka, když kolem ní v lednu 2019 proletěla vesmírná sonda New Horizons.

Arrokoth je první z blízka prozkoumaná planetka v Kuiperově pásu, v lednu 2019 kolem ní prolétla vesmírná Sonda New Horizons. Jde o tzv. kontaktní binární těleso, které zřejmě vzniklo spojením dvou samostatných těles, která kolem sebe vzájemně relativně pomalu rotovala.

Kuiperův pás doposud vědci považovali za místo, které se od vzniku sluneční soustavy příliš nezměnilo. Planetka Arrokoth však vypadá, že má relativně mladý povrch, což naznačuje malé množství kráterů. Vědci také zatím neví, jakým způsobem vznikly zploštělé tvary obou komponent planetky.

Podle nové studie mohla planetka vzniknout ze dvou kulatých těles, která byla plná zmrzlého volatilního materiálu. V té době mohla být oblast Kuiperova pásu zahalena v oblaku prachu, kterým hůře prosvítalo Slunce a který v regionu udržoval nižší teploty. Po nějaké době se oblak rozplynul a sluneční svit začal zahřívat tělesa, která zde zůstala. Zvýšené teploty potom vedly k sublimaci volatilních materiálů z planetek s podobnou rotací, jako má Arrokoth, čímž mohlo dojít ke zploštění jejich tvaru.